A A A A A
Bible za jeden rok
Červenec 16

Skutky Apoštolské 19:21-40
21. Když se toto vykonalo, Pavel umínil si v duchu, že projda Macedonii a Acháji, odebéře se do Jerusalema, a řekl: „Až tam pobudu, musím uzříti také Řím.“
22. Poslav pak do Macedonie dva ze svých přisluhovatelů, Timotea a Erasta, zůstal na čas v Asii.
23. Povstala však kolem toho času nemalá bouře pro to učení (Páně).
24. Jeden stříbrník totiž, jménem Demetrius, který dělal stříbrné chrámy Dianiny, poskytoval nemalý výtěžek umělcům.
25. Ten svolav je i dělníky věcí takových řekl: „Muži, vy víte, že z tohoto zaměstnání máme výtěžek,
26. a vidíte i slyšíte, že tento Pavel nejen v Efesu, nýbrž téměř v celé Asii přemlouváním odvrátil mnoho lidu říkaje:,To nejsou bohové, kteří se zhotovují rukama.‘
27. I jest nebezpečenství, nejen aby nepřišlo v opovržení toto naše odvětví, nýbrž aby za nic nebyl pokládán chrám veliké bohyně Diany, ano i aby nezanikla velebnost její, kterou přece ctí celá Asie i okrsek zemský.“
28. Uslyševše to, rozpálili se hněvem a křičeli: „Veliká jest Diana Efeských.“
29. I naplnilo se město zmatkem a hnali se jednomyslně do divadla, uchopivše s sebou Macedoňany Gaia a Aristarcha, průvodce Pavlovy.
30. Když však Pavel chtěl vejíti mezi lid, učeníci nedopustili mu toho,
31. ano i někteří z náčelníků asijských, jsouce mu nakloněni, poslali k němu s prosbou, aby se nevydával do divadla.
32. Tam křičeli jedni to, jiní ono, neboť shromáždění bylo zmatené a většina nevěděla, proč se sešli.
33. I vytáhli ze zástupu jakéhosi Alexandra, ježto židé ho postrkovali, Alexandr pak pokynuv rukou, chtěl k lidu míti řeč obrannou.
34. Když však poznali, že to jest žid, zvolali všichni jako jedněmi ústy a křičeli as dvě hodiny: „Veliká jest Diana Efeských.“
35. Tu tajemník upokojiv zástupy řekl: „Muži efesští, kdo jest z lidí, jenž by nevěděl, že město Efeských jest strážcem chrámu veliké Diany a jejího obrazu spadlého s nebe?
36. Poněvadž tedy tomu odpírati nelze, jest potřebí, abyste byli pokojní a nečinili nic ukvapeně.
37. Přivedliť jste tyto muže, kteří nejsou ani svatokrádci ani rouhači bohyně vaší.
38. Jestliže tedy Demetrius a s ním spojení umělci mají proti někomu při, konají se veřejné soudy a jsou prokonsulové, ať žalují na ně (u nich).
39. Žádáte-li však něčeho jiného, budiž to vyřízeno ve shromáždění zákonitém.
40. Vždyť upadáme v nebezpečenství, abychom nebyli obžalováni z povstání pro dnešní den, neboť není žádného vinníka, na němž bychom mohli dáti počet z tohoto shluknutí.“ A to pověděv rozpustil shromážděni.