A A A A A
Bible za jeden rok
Červen 18

Skutky Apoštolské 3:1-26
1. Petr a Jan šli do chrámu k modlitbě na hodinu devátou.
2. A tu nesli jakéhosi muže, který byl chromý ze života matky své. — Kladli jej každého dne ke bráně chrámové, jménem „Krásná“, aby prosil o almužnu ty, kteří vcházeli do chrámu. —
3. Ten uzřev Petra a Jana, ani chtějí vejíti do chrámu, prosil, aby dostal almužnu.
4. Ale Petr upřev naň s Janem zrak řekl: „Pohleď na nás.“
5. I hleděl na ně pozorně očekávaje, že něco od nich dostane.
6. Petr však řekl: „Zlata a stříbra nemám, ale co mám, to ti dám; ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď“.
7. A vzav jej za pravou ruku pozdvihl ho. A hned utvrdily se nohy i kosti jeho.
8. I vyskočiv postavil se a chodil; a vešel s nimi do chrámu chodě i poskakuje a chvále Boha.
9. A veškeren lid viděl ho, an chodí a chválí Boha.
10. I poznali ho, že to jest ten, jenž pro almužnu sedával u Krásné brány chrámové, a byli naplněni úžasem a ustrnutím nad tím, co se mu přihodilo.
11. Poněvadž se však držel Petra a Jana, sběhl se k nim pln úžasu veškeren lid při podloubí, které slove Šalamounovo.
12. Uzřev to Petr promluvil k lidu: „Muži israelští, proč se divíte tomu aneb proč hledíte na nás, jako bychom svou mocí nebo silou byli učinili, aby tento chodil?
13. Bůh Abrahamův a Bůh Isákův a Bůh Jakubův, Bůh otců našich oslavil Syna svého Ježíše, kterého vy jste vydali a zapřeli před Pilátem, když on usoudil, aby byl propuštěn.
14. Vy však jste zapřeli světce a spravedlivého a žádali jste, aby vám byl darován muž vražedník;
15. původce života jste zabili, ale Bůh vzkřísil ho z mrtvých, a my jsme toho svědky.
16. A pro víru ve jméno jeho utvrdilo jeho jméno tohoto (člověka), kterého vidíte i znáte, a ta víra, která jest skrze něj, dala mu pevné to zdraví před očima vás všech.
17. A nyní, bratří, vím, že jste to učinili z nevědomosti, jakož i náčelníci vaši.
18. Ale Bůh naplnil tak to, co předpověděl ústy všech proroků, že totiž Kristus jeho bude trpěti.
19. Čiňte tedy pokání a obraťte se, aby shlazeny byly hříchy vaše,
20. by přišly časy oddechu od Hospodina a on (aby) poslal Krista Ježíše vám předurčeného,
21. jehož nebe musí přijmouti až do časů obnovy všech věcí; o tom mluvil Bůh ústy svých svatých proroků odvěkých.
22. Mojžíš pravil:,Proroka vzbudí vám Hospodin, Bůh váš, z bratří vašich jako mne; toho poslouchejte ve všem, co bude mluviti vám.
23. Každý, kdo neposlechne proroka toho, bude vyhlazen z lidu.‘
24. A také všickni proroci od Samuela i po něm, kteří mluvili, zvěstovali dny tyto.
25. Vy jste synové proroků a té úmluvy, kterou Bůh učinil s otci našimi, když pravil k Abrahamovi:,A v potomstvu tvém budou požehnána všecka pokolení země.‘
26. Vám Bůh, vzbudiv Syna svého, poslal jej nejprve, aby vám žehnal, když by se odvrátil každý od nepravostí svých.“