A A A A A
Bible za jeden rok
Duben 3

Lukáš 7:1-30
1. Když pak dokončil všecka ta slova svá k lidu, vešel do Kafarnaum.
2. Služebník pak jednoho setníka jsa nemocen blížil se k smrti, a ten byl u něho ve vážnosti.
3. I uslyšev o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přijda uzdravil služebníka jeho.
4. A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně řkouce: „Hoden jest, abys mu to prokázal;
5. neboť miluje národ náš a sám postavil nám synagogu.“
6. Ježíš tedy šel s nimi. A když byl již nedaleko od domu, setník poslal k němu přátele, aby mu řekli: „Pane neobtěžuj se, neboť nejsem hoden, abys vešel pod střechu mou;
7. proto jsem ani nepokládal se za hodna, abych přišel k tobě; ale rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.
8. Neboť i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou vojáky, a dím tomuto:,Jdi,‘ i jde, a jinému:,Přijď‘, a přijde, a svému služebníku:,Učiň toto‘ i učiní.“
9. Uslyšev to Ježíš podivil se a obrátiv se k zástupu, který šel za ním, řekl: „Vpravdě pravím vám. Ani v lidu israelském nenalezl jsem víry tak veliké.“
10. A když se navrátili domů ti, kteří byli posláni, nalezli zdravým služebníka, jenž byl nemocen.
11. Potom šel do města, které slove Naim, a šli s ním učeníci jeho a zástup veliký. -
12. Když pak se přiblížil ke bráně města, vynášeli mrtvého, jediného syna matky jeho, a ta byla vdova, a četný zástup lidu z města (šel) s ní.
13. Spatřiv ji Pán, slitoval se nad ní a řekl jí: „Neplač,“
14. A přistoupiv dotkl se mar; ti pak, kteří (jej) nesli, zastavili se. - I řekl: „Mládenče, tobě pravím, vstaň.“
15. A posadil se ten, jenž byl mrtvý, a počal mluviti. I dal jej matce jeho.
16. Pojala pak všecky bázeň a velebili Boha řkouce: „Prorok veliký povstal mezi námi“ a „Bůh navštívil lid svůj.“
17. A rozšířilo se o něm slovo to po celém Judsku a po všem okolí.
18. I zvěstovali Janovi učeníci jeho o všech těchto věcech.
19. A tu Jan povolav k sobě dva ze svých učeníků, poslal je k Ježíšovi se vzkazem: „Ty-li jsi ten, který přijíti má, či-li jiného čekáme?“
20. Přišedše tedy k němu muži ti řekli: „Jan Křtitel poslal nás k tobě se vzkazem:,Ty-li jsi ten, který přijíti má, či-li jiného čekáme?‘“
21. V touž hodinu pak uzdravil mnohé od neduhův a nemocí a duchů zlých, a mnoha slepcům udělil zrak.
22. I odpověděl jim a řekl: „Jděte a zvěstujte Janovi, co jste slyšeli a viděli: Slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní se očišťují, hluší slyší, mrtví vstávají z mrtvých, chudým se zvěstuje evangelium,
23. a blahoslavený jest, kdo nebude se horšiti nade mnou.“
24. A když poslové Janovi odešli, počal mluviti k zástupům o Janovi: „Co jste vyšli na poušť viděti? třtinu-li větrem se klátící?
25. (Nikoli), nýbrž co jste vyšli viděti? člověka-li měkkým rouchem oděného? Hle ti, kteří nosí roucho skvostné a žijí v rozkoších, v domech královských jsou.
26. Co tedy jste vyšli viděti? Proroka-li? Zajisté; pravím vám: i více nežli proroka.
27. Tento jest, o němž jest psáno:,Hle já posílám anděla svého před tváří tvou, který připraví cestu tvou před tebou.‘
28. Neboť pravím vám: Mezi zrozenci ženinými není žádného proroka většího nad jana Křtitele; avšak (i ten), kdo menší jest v království Božím, větší jest než on.“
29. A veškeren lid uslyšev ho i celníci uznali Boha davše se pokřtíti křtem Janovým,
30. ale fariseové a zákoníci pohrdli sami proti sobě úradkem Božím, nedavše se pokřtíti od něho.