A A A A A
Bible za jeden rok
Únor 3

Matouš 22:1-22
1. A tu Ježíš ujav se slova, mluvil k nim opět v podobenstvích řka:
2. „Podobno jest království nebeské králi, kterýž učinil svatbu synu svému.
3. I poslal služebníky své, aby povolali pozvané na svatbu; ale nechtěli přijíti.
4. Opět poslal jiné služebníky řka:,Povězte pozvaným: Hle, oběd svůj připravil jsem; volové moji a dobytek krmný pobiti jsou a všecko jest připraveno; pojďte na svatbu‘
5. Ale oni nedbali, a odešli, jeden na pole své, jiný po zaměstnání svém.
6. Ostatní pak zjímavše služebníky jeho, potupili je a zabili.
7. I rozhněval se král a poslav vojska svá, zahubil ony vrahy a město jejich zapálil.
8. Potom řekl služebníkům svým:,Svatba jest sice připravena, ale ti, kteří byli pozváni, nebyli hodni.
9. Jděte tedy na rozcestí, a kohokoli naleznete, pozvete na svatbu.‘
10. I vyšli služebníci jeho na cesty a shromáždili všecky, které nalezli, zlé i dobré, a naplnila se svatební síň hodovniky.
11. Vešed pak král, aby se podíval na hodovníky, spatřil tam člověka neoděného rouchem svatebním.
12. I řekl jemu:,Příteli, kterak jsi sem vešel, nemaje roucha svatebního?‘ On pak mlčel.
13. Tu řekl král přisluhovačům:,Svažte ruce i nohy jeho a uvrzte jej do temnosti vnější; tam bude pláč a skřípění zubů;
14. neboť mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.‘“
15. Tehdy fariseové odešedše radili se, kterak by jej polapili v řeči.
16. I poslali k němu učeníky své s herodiány kteří pravili: „Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na nikoho, neboť nepatříš na osobu lidskou.
17. Pověz nám tedy, co se tobě zdá: Jest dovoleno dávati daň císaři, či nikoli?“
18. Ale Ježíš poznav zlobu jejich řekl: „Proč mě pokoušíte, pokrytci?
19. Ukažte mi peníz daně.“ I podali mu denár.
20. A Ježíš řekl jim: „Čí jest tento obraz i nápis?“
21. Řkou jemu: „Císařův.“ Tu řekl jim: „Dávejte tedy, co jest císařovo, císaři, a co jest Božího, Bohu.“
22. A uslyševše to podivili se a nechavše ho odešli.