A A A A A
Bible za jeden rok
Leden 31

Matouš 20:17-34
17. A když Ježíš se ubíral do Jerusalema, pojal dvanáct učeníků v soukromí a řekl jim na cestě:
18. „Hle, béřeme se do Jerusalema, a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům, a ti odsoudí ho na smrt
19. a vydají ho pohanům, aby se mu posmívali, jej bičovali a ukřižovali; ale třetího dne vstane z mrtvých.“
20. Tu přistoupila k němu matka synů Zebedeových se svými syny a klanějíc se mu, prosila ho za něco.
21. On pak jí řekl: „Co chceš?“ Dí jemu: „Řekni, aby tito dva synové moji seděli v tvém království jeden na pravici a jeden na levici tvé.“
22. Ale Ježíš odpověděl: „Nevíte, zač prosíte. Můžete píti kalich, který já budu píti?“ Řkou jemu: „Můžeme.“
23. Dí jim: „Kalich můj sice píti budete, seděti však na pravici neb na levici mé není mojí věci dáti (vám), nýbrž těm, jimž připraveno jest od Otce mého.“
24. A uslyševše to deset ostatních, rozmrzeli se na ty dva bratry.
25. Ale Ježíš zavolav je k sobě řekl: „Víte, že knížata národů panují nad nimi a velmoži provádějí moc svou nad nimi.
26. Tak nebuď mezi vámi, nýbrž kdo chce státi se mezi vámi větším, buď služebníkem vaším,
27. a kdo chce mezi vámi býti první, buď sluhou vaším,
28. jako Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, nýbrž aby sloužil a dal život svůj na vykoupení za mnohé.“
29. A když vycházeli z Jericha, šel za ním zástup veliký.
30. A hle, dva slepci seděli podle cesty a uslyševše, že Ježíš tudy jde, zvolali: „Pane, smiluj se nad námi! Synu Davidův!“
31. Zástup pak domlouval jim, aby mlčeli.
32. Ale oni tím více volali: „Pane, smiluj se nad námi!“ Synu Davidův!“
33. I zastavil se Ježíš a zavolav je řekl: „Co chcete, abych vám učinil?“ Řkou jemu: „Pane, ať otevrou se oči naše.“
34. I slitoval se nad nimi Ježíš a dotekl se očí jejich. A hned prohlédli a šli za ním.