← 8 10 →

Zjevení Janovo 9

1

Když zatroubil pátý anděl, uviděl jsem hvězdu spadlou z nebe na zem. Byl jí dán klíč od bezedné propasti,

2

a když tu bezednou propast otevřela, vystoupil z propasti dým jako dým[ z] veliké pece a dýmem té propasti se zatmělo slunce i ovzduší.

3

Z toho dýmu pak vyšly na zem kobylky, jimž byla dána moc-moc, jakou mají pozemští štíři.

4

Bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají na čele Boží znamení.

5

A bylo jim dáno, ne aby je zabíjely, ale aby[ je] trýznily po pět měsíců. A jejich trýznění[ bylo] jako trýznění od štíra, když bodne člověka.

6

(V těch dnech budou lidé hledat smrt, ale nenaleznou ji; budou toužit umřít, ale smrt od nich uteče.)

7

Vzhledem byly ty kobylky podobné koním připraveným k boji. Na jejich hlavách[ byly] jakoby koruny podobné zlatu a jejich tváře[ byly] jako tváře lidí.

8

Měly vlasy jako vlasy žen a jejich zuby byly jako lví.

9

Také měly pancíře jako pancíře ze železa a zvuk jejich křídel[ byl] jako zvuk vozů, když množství koní běží do boje.

10

Ocasy měly jako štíři a v těch ocasech byly ostny. A v jejich moci[ bylo] ubližovat lidem po pět měsíců.

11

A měly nad sebou krále, anděla propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a v řečtině má jméno Apollyon.

12

První" běda" pominulo; hle, potom přichází ještě dvoje[ další] "běda":

13

Když zatroubil šestý anděl, uslyšel jsem jakýsi hlas ze čtyř rohů zlatého oltáře, který[ je] před Boží tváří,

14

jak řekl šestému andělu, který měl polnici: "Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou svázáni u veliké řeky Eufrat!"

15

A[ tak] byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení na hodinu, den, měsíc a rok, aby pobili třetinu lidí.

16

Počet jezdců[ jejich] vojska[ byl] dvě stě miliónů-zaslechl jsem totiž jejich počet.

17

A tak jsem ve vidění spatřil koně a ty, kteří na nich seděli. Měli ohnivě[ rudé], hyacintově[ modré] a sírově[ žluté] pancíře. Hlavy těch koní[ byly] jako hlavy lvů a z jejich tlam vycházel oheň, dým a síra.

18

Těmito třemi[ ranami], ohněm, dýmem a sírou, které vycházely z jejich tlam, byla pobita třetina lidí.

19

Neboť jejich moc je v jejich tlamách a ocasech. Jejich ocasy[ jsou] totiž podobné hadům s hlavami, jimiž škodí.

20

Ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmito ranami, však nečinili pokání ze skutků svých rukou, aby se přestali klanět démonům a modlám[ ze] zlata, stříbra, mědi, [z] kamene i[ ze] dřeva, které nemohou vidět ani slyšet ani chodit.

21

Nečinili také pokání ze svých vražd ani ze svého čarodějnictví, ze svého smilstva, ani ze svých krádeží.

Czech Kralichka 1998 Bible
Public Domain Kralichka 1998