Nový Zákon
Česká Bible Kralichka 1998
← 20

Skutky Apoštolské 21

22 →
1

Jakmile jsme se tedy s nimi rozloučili, vypluli jsme a přímým směrem jsme přijeli na[ ostrov] Kós a druhý den na Rodos a odtud do Patary.

2

[Tam] jsme našli loď, která plula do Fénicie, nastoupili jsme[ na ni a] vypluli.

3

Když se nám pak[ začal] ukazovat Kypr, nechali jsme ho po levé straně. Pluli jsme do Sýrie a přistáli v Týru, protože tam měla loď vyložit náklad.

4

A když jsme nalezli učedníky, zůstali jsme tam sedm dní. Ti říkali Pavlovi skrze Ducha, aby nechodil do Jeruzaléma.

5

Po naplnění těch dnů jsme se vydali na cestu a všichni nás vyprovázeli[ i] s ženami a dětmi až za město, [kde] jsme na břehu poklekli a modlili se.

6

A když jsme se spolu rozloučili, nastoupili jsme na loď a oni se vrátili domů.

7

My jsme se pak z Týru vydali na další plavbu a dorazili jsme do Ptolemaidy. Pozdravili jsme bratry a zůstali jsme u nich jeden den.

8

Nazítří jsme[ my], kdo jsme byli s Pavlem, odešli a přišli jsme do Cesareje. Vešli jsme do domu evangelisty Filipa( který byl z oněch sedmi) a zůstali jsme u něho.

9

Ten měl čtyři dcery, panny, které prorokovaly.

10

A když jsme[ tam] pobývali[ již] mnoho dní, přišel z Judska jeden prorok jménem Agabus.

11

Když k nám přišel, vzal Pavlův pás, svázal si ruce i nohy a řekl: "Toto říká Duch Svatý: Toho muže, kterému patří tento pás, takto svážou Židé v Jeruzalémě a vydají[ ho] do rukou pohanů."

12

A jakmile jsme to uslyšeli, prosili jsme ho my i ti, kdo byli z toho místa, aby nechodil do Jeruzaléma.

13

Pavel však odpověděl: "Co děláte? [Proč] pláčete a trápíte mé srdce? Vždyť já jsem připraven nejenom být svázán, ale také v Jeruzalémě umřít pro jméno Pána Ježíše!"

14

Když se tedy nechtěl dát přesvědčit, přestali jsme se slovy: "Ať se stane Pánova vůle."

15

Po těch dnech jsme se tedy připravili a vydali se vzhůru do Jeruzaléma.

16

Šli s námi i učedníci z Cesareje a vedli[ nás] k jistému Mnázonovi z Kypru, dávnému učedníkovi, u kterého jsme měli být hosty.

17

A když jsme přišli do Jeruzaléma, bratři nás radostně přijali.

18

Druhého dne tedy šel Pavel s námi k Jakubovi a[ tam] se sešli všichni starší.

19

A když je pozdravil, vyprávěl[ jim] jedno po druhém všechno, co Bůh skrze jeho službu udělal mezi pohany.

20

Když[ to] tedy uslyšeli, oslavovali Pána. Potom mu řekli: "Vidíš bratře, kolik desítek tisíc je Židů, kteří uvěřili, a všichni jsou horliví milovníci Zákona.

21

Ale o tobě mají zprávu, že učíš všechny Židy, kteří jsou mezi pohany, aby odstoupili od Mojžíše, a říkáš, že nemají obřezávat syny ani zachovávat zvyky.

22

Co tedy s tím? Určitě se shromáždí zástup, protože uslyší, že jsi přišel.

23

Udělej tedy to, co ti říkáme: Máme[ tu] čtyři muže, kteří na sobě mají slib.

24

Vezmi je[ k sobě], nech se s nimi očistit a zaplať za ně náklady, aby si oholili hlavy. Tehdy všichni poznají, že[ na tom], co o tobě slyšeli, nic není, ale že i[ ty] sám chodíš v řádu a zachováváš Zákon.

25

A ohledně těch, kteří uvěřili z pohanů, my jsme[ o tom] psali a usoudili jsme, aby nic z toho nedodržovali, jen aby se zdržovali od[ masa] obětovaného modlám, od krve, od zardoušeného a od smilstva."

26

Tehdy Pavel vzal ty muže a když se s nimi druhého dne očistil, vešel do chrámu, aby ohlásil, kdy se vyplní dny toho očištění-až bude za každého z nich přinesena oběť.

27

A když se těch sedm dní už mělo vyplnit, spatřili ho v chrámu Židé z Asie. [Ti] vzbouřili všechen lid a vrhli se na něj

28

s křikem: "Izraelité, pomozte! Toto je ten člověk, který všechny všude učí proti tomuto lidu, Zákonu i místu a k tomu ještě přivedl do chrámu Řeky a poskvrnil toto svaté místo!"

29

(Předtím s ním totiž ve městě viděli Trofima z Efezu a domnívali se, že ho Pavel přivedl do chrámu.)

30

Tak se rozbouřilo celé město. Lidé se seběhli, chopili se Pavla a táhli ho ven z chrámu. A dveře byly ihned zavřeny.

31

Když[ už] ho však chtěli zabít, došla k veliteli posádky zpráva, že se celý Jeruzalém bouří.

32

Ten ihned vzal vojáky a setníky a přiběhl na ně. A oni, jakmile uviděli velitele a vojáky, přestali Pavla bít.

33

Tehdy velitel přistoupil, chopil se ho, poručil, ať[ ho] sváží dvěma řetězy, a ptal se, kdo[ to] je a co udělal.

34

V zástupu však jedni křičeli to a druzí ono. A protože kvůli hluku nemohl zjistit nic jistého, poručil, aby ho odvedli do pevnosti.

35

A když se ocitl na schodech, přihodilo se, že ho kvůli násilí davu[ museli] vojáci nést.

36

Šlo za[ ním] totiž množství lidí křičících: "Pryč s ním!"

37

Když pak[ už] měl Pavel být přiveden do pevnosti, řekl veliteli: "Mohu ti něco říci?" A on řekl: "[Ty] umíš řecky?

38

Takže ty nejsi ten Egypťan, který před nedávnem vzbouřil a vyvedl na poušť ty čtyři tisíce hrdlořezů?

39

Pavel tedy řekl: "Já jsem Žid z Tarsu v Kilikii, občan ne bezvýznamného města. Proto tě prosím, dovol mi promluvit k lidu."

40

A když[ mu to] dovolil, Pavel zůstal na schodech a pokynul rukou lidu. A když nastalo hluboké ticho, promluvil k[ nim] hebrejským jazykem:

Czech Kralichka Bible 1998
Public Domain Kralichka 1998