← 9 11 →

Skutky Apoštolské 10

1

V Cesareji pak byl jeden muž jménem Kornélius, setník praporu zvaného Italský.

2

[Byl] zbožný a bohabojný s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu.

3

[Ten] asi okolo deváté denní hodiny uviděl zřetelně ve vidění Božího anděla, jak k němu přišel a řekl mu: "Kornélie!"

4

A když na něj upřeně pohlédl, ulekl se a řekl: "Co je, Pane?" A[ on] mu řekl: "Tvé modlitby a almužny vystoupily, aby byly připomenuty před Bohem.

5

Proto nyní pošli muže do Joppe a nech zavolat Šimona, který má příjmení Petr.

6

Ten je hostem u jistého Šimona koželuha, který má dům u moře. On ti poví, co máš dělat."

7

Když pak ten anděl, který k němu mluvil, odešel, zavolal Kornélius dva své služebníky a[ jednoho] zbožného vojáka z těch, kteří byli vždycky s ním,

8

a když jim všechno vyložil, poslal je do Joppe.

9

A druhého dne, když byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr okolo šesté hodiny na střechu, aby se modlil.

10

Tehdy dostal hlad a chtěl pojíst. Ale zatímco[ mu] připravovali[ jídlo], upadl do vytržení.

11

A spatřil otevřené nebe a jakousi nádobu, jak sestupuje k němu jako veliká plachta uvázaná za čtyři cípy a spouští se na zem.

12

V ní byla veškerá čtyřnohá zvířata země i šelmy, plazi a nebeské ptactvo.

13

Tehdy k němu zazněl hlas: "Vstaň, Petře, zabíjej a jez!"

14

Petr však řekl: "Nikoli, Pane; nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného."

15

Tehdy k němu hlas[ promluvil] podruhé: "Co Bůh očistil, ty neměj za nečisté!"

16

To se stalo třikrát a[ potom] byla nádoba znovu vzata do nebe.

17

A když byl Petr sám o sobě bezradný, co by mohlo znamenat to vidění, které měl, hle, ti muži, které poslal Kornélius, se doptali na Šimonův dům a stáli přede dveřmi.

18

Zavolali a ptali se, zda je tu hostem Šimon zvaný Petr.

19

A když Petr přemýšlel o tom vidění, řekl mu Duch: "Hle, tři muži tě hledají.

20

Proto vstaň, sejdi dolů a jdi s nimi bez rozpaků, protože já jsem je poslal."

21

Petr tedy sešel k těm mužům, které k němu poslal Kornélius, a řekl: "Hle, já jsem ten, kterého hledáte. z jakého důvodu jste přišli?"

22

A oni řekli: "Setník Kornélius, spravedlivý a bohabojný muž, který má[ dobré] svědectví od celého židovského národa, dostal pokyn od svatého anděla, aby tě nechal zavolat do svého domu a vyslechl tvá slova."

23

Pozval je tedy dovnitř a pohostil. A druhého dne Petr vstal a odešel s nimi a někteří bratři z Joppe šli s ním.

24

Druhého dne pak přišli do Cesareje. Kornélius je očekával a svolal své příbuzné a blízké přátele.

25

A když Petr vcházel, stalo se, že mu Kornélius vyšel naproti a padl k[ jeho] nohám a klaněl se[ mu].

26

Petr ho však zvedl se slovy: "Vstaň, já sám jsem také člověk!"

27

A jak s ním rozmlouval, vešel[ dovnitř] a nalezl mnoho shromážděných.

28

Řekl jim tedy: "Vy víte, že je nemístné, aby se Žid připojil nebo přiblížil k cizozemci, ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nenazýval nečistým nebo poskvrněným.

29

Proto jsem také bez odmlouvání přišel, když jsem byl zavolán. Ptám se tedy: Z jakého důvodu jste pro mě poslali?"

30

A Kornélius řekl: "Před čtyřmi dny jsem se postil až do této hodiny a v devátou hodinu jsem se modlil ve svém domě. A hle, přede mnou se postavil muž v zářícím rouchu

31

a řekl: 'Kornélie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé almužny byly připomenuty před Bohem.

32

Proto pošli do Joppe a zavolej Šimona zvaného Petr. Ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. On přijde a bude k tobě mluvit.'

33

Proto jsem k tobě hned poslal a ty jsi udělal dobře, že jsi přišel. Nyní jsme tedy my všichni přítomni před Boží tváří, abychom vyslechli vše, co ti Bůh přikázal."

34

Petr tedy otevřel ústa a řekl: "Opravdu shledávám, že Bůh nikomu nestraní,

35

ale v každém národě je mu příjemný[ ten], kdo se ho bojí a koná spravedlnost.

36

Slovo, které[ Bůh] poslal synům Izraele, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista, který je Pánem všeho:

37

Vy víte, co se dělo po celém Judsku, počínaje od Galileje, po křtu, který kázal Jan

38

- jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše z Nazaretu, který chodil, konal dobro a uzdravoval všechny utlačované od ďábla, protože Bůh byl s ním.

39

A my jsme svědkové všeho toho, co dělal v judské zemi a v Jeruzalémě. A toho pověsili na dřevo a zabili,

40

ale Bůh ho třetího dne vzkřísil a způsobil, aby byl zjeven;

41

ne všemu lidu, ale svědkům, které Bůh předem vyvolil-nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.

42

Přikázal nám, abychom kázali lidu a svědčili, že on je ten Bohem ustanovený Soudce živých i mrtvých.

43

Jemu vydávají svědectví všichni proroci, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří."

44

A když ještě Petr mluvil ta slova, Duch Svatý sestoupil na všechny, kdo poslouchali Slovo.

45

Věřící z obřízky, kteří přišli s Petrem, tedy užasli, že dar Ducha Svatého je vylit i na pohany.

46

Slyšeli je totiž, jak mluví jazyky a velebí Boha. Tehdy Petr odpověděl:

47

"Může snad někdo odepřít vodu těmto, kteří přijali Ducha Svatého jako my, aby nebyli pokřtěni?"

48

A přikázal, ať jsou pokřtěni v Pánově jménu. Tehdy ho poprosili, aby[ s nimi] několik dní zůstal.

Czech Kralichka 1998 Bible
Public Domain Kralichka 1998