Nový Zákon
Česká Bible Kralichka 1998
← 8

Marek 9

10 →
1

A řekl jim: "Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci."

2

Po šesti dnech pak Ježíš vzal k sobě Petra, Jakuba a Jana, vyvedl je samotné stranou na vysokou horu a proměnil se před nimi.

3

Jeho šaty se rozzářily a úplně zbělely jako sníh, tak jak by[ je žádný] bělič na zemi nemohl vybílit.

4

A uviděli Eliáše a Mojžíše, jak mluví s Ježíšem.

5

Petr pak Ježíši odpověděl: "Rabbi, to je dobře, že jsme zde. Udělejme tedy tři stánky-jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."

6

Nevěděl totiž, co by řekl, protože byli[ velmi] vyděšení.

7

Tehdy se objevil oblak a zastínil je a z toho oblaku zazněl hlas, který řekl: "Toto je můj milovaný Syn. Toho poslouchejte."

8

A náhle, když se rozhlédli, neviděli už nikoho jiného než samotného Ježíše s nimi.

9

Když pak sestupovali z hory, přikázal jim, aby nikomu nevyprávěli, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.

10

Nechali si tedy tu věc pro sebe a dohadovali se, co to je' vstát z mrtvých'.

11

Potom se ho ptali: "Proč zákoníci říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?"

12

Ale on jim odpověděl: "Jistě, nejdříve přijde Eliáš a všechno napraví. A co je napsáno o Synu člověka? Že musí mnoho vytrpět a být pohrdán.

13

Ale říkám vám, že Eliáš také přišel a oni mu udělali, co chtěli, tak jak je to o něm napsáno."

14

Když potom přišel k učedníkům, uviděl, [že je] kolem nich veliký zástup a že se s nimi hádají zákoníci.

15

A jakmile ho všichni[ v] zástupu spatřili, byli velmi překvapeni a běželi k němu a zdravili ho.

16

Zeptal se tedy zákoníků: "Proč se s nimi hádáte?"

17

A jeden ze zástupu mu odpověděl: "Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha.

18

Kdekoli se ho zmocní, trhá jím a[ on] pění a skřípe zuby a vyčerpá se. Řekl jsem tedy tvým učedníkům, aby ho vyhnali, ale nemohli!"

19

On mu ale odpověděl: "nevěřící pokolení, jak dlouho budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně."

20

Přivedli ho tedy k němu, a jakmile ho uviděl, hned jím ten duch začal[ tak] zmítat, že upadl, válel se po zemi a pěnil.

21

[Ježíš] se pak zeptal jeho otce: "Jak je to dlouho, co se mu tohle stává?" A on řekl: "Od dětství.

22

A často s ním házel i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li něco[ udělat], slituj se nad námi a pomoz nám!"

23

Ježíš mu však řekl: "Můžeš-li tomu věřit. Pro věřícího[ je] možné všechno."

24

A otec toho chlapce ihned se slzami vykřikl: "Pane, [já] věřím! Pomoz mé nevěře!"

25

Když ale Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu a řekl mu: "[Ty] němý a hluchý duchu, já ti přikazuji: vyjdi z něho a víckrát do něj nevcházej!"

26

A[ tak] s křikem a velikým zmítáním vyšel. A[ chlapec] byl jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.

27

Ježíš ho ale vzal za ruku, zvedl ho a[ on] vstal.

28

A když vešel do domu, učedníci se ho v soukromí ptali: "Proč jsme ho my nemohli vyhnat?"

29

Řekl jim tedy: "Tento druh[ démonů] nemůže nijak vyjít, jedině skrze modlitbu a půst."

30

Když pak odtamtud odešli, procházeli Galilejí, ale[ on] nechtěl, aby[ o tom] někdo věděl.

31

Učil totiž své učedníky a říkal jim: "Syn člověka bude vydán do lidských rukou a zabijí ho. A až bude zabit, třetího dne vstane[ z mrtvých]."

32

Oni však to slovo nechápali a báli se ho zeptat.

33

Potom přišel do Kafarnaum, a když byl v domě, ptal se jich: "O čem jste[ to] po cestě mezi sebou rozmlouvali?"

34

Ale oni mlčeli, protože se po cestě mezi sebou dohadovali, kdo[ z nich] je větší.

35

Posadil se tedy, zavolal těch dvanáct a řekl jim: "Jestli někdo chce být první, bude posledníze všech a služebník všech."

36

Tehdy vzal dítě a postavil je uprostřed nich. Potom je vzal do náručí a řekl jim:

37

"Kdokoli by přijal jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli by přijal mne, nepřijímá mne, ale Toho, který mě poslal."

38

Jan mu tedy odpověděl: "Mistře, viděli jsme někoho, kdo nechodí s námi, jak ve tvém jménu vymítá démony a bránili jsme mu, protože nechodí s námi."

39

Ale Ježíš řekl: "Nebraňte mu. Vždyť není nikdo, kdo by udělal zázrak v mém jménu a mohl o mně snadno mluvit zle.

40

Vždyť kdo není proti nám, je s námi.

41

Kdokoli by vám totiž dal k pití pohár vody v mém jménu, protože jste Kristovi, říkám vám jistě, že rozhodně neztratí svou odplatu."

42

"Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, bylo by pro něj mnohem lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře.

43

Kdyby tě sváděla tvá ruka, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít zmrzačený do života, než mít obě ruce a jít do pekla, do toho neuhasitelného ohně,

44

kde' jejich červ neumírá a oheň nehasne'.

45

A kdyby tě sváděla tvá noha, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít chromý do života, než mít obě nohy a být uvržen do pekla, do toho neuhasitelného ohně,

46

kde' jejich červ neumírá a oheň nehasne'.

47

A kdyby tě svádělo tvé oko, zahoď je. Je pro tebe lepší vejít jednooký do Božího království, než mít obě oči a být uvržen do pekelného ohně,

48

kde' jejich červ neumírá a oheň nehasne'.

49

Neboť každý bude solen ohněm a každá oběť bude solena solí.

50

Sůl[ je] dobrá. Když ale sůl přestane být slaná, čím ji osolíte? Mějte v sobě sůl a žijte spolu v pokoji."

Czech Kralichka Bible 1998
Public Domain Kralichka 1998