Starý Zákon
Nový Zákon
Czech Ekumenicky 1985 Bible
← 14

Lukáš 15

16 →
1

Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli.

2

Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: "On přijímá hříšníky a jí s nimi!"

3

Pověděl jim toto podobenství:

4

"Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne?

5

Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena,

6

a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: 'Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.'

7

Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.

8

Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde?

9

A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: 'Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.'

10

Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání."

11

Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny.

12

Ten mladší řekl otci: 'Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.' On jim rozdělil své jmění.

13

Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.

14

A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.

15

Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.

16

A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.

17

Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!

18

Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.

19

Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.'

20

I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.

21

Syn mu řekl: 'Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.'

22

Ale otec rozkázal svým služebníkům: 'Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.

23

Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,

24

protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.' A začali se veselit.

25

Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.

26

Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.

27

On mu odpověděl: 'Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.'

28

I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.

29

Ale on odpověděl: 'Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mě jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.

30

Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.'

31

On mu řekl: 'Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.

32

Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.'"

Czech Ekumenicky 1985 Bible
Ekumenicky © 2001 Česká Biblická Společnost