1 Samuelova 24

1

Odtud pak odešel a usadil se v pevnosti En-gedi.

2

Když se Saul vrátil z tažení proti Filištínům, bylo mu oznámeno: "David je právě v poušti En-gedi."

3

Saul tedy vzal tři tisíce mužů vybraných z celého Izraele a šel Davida s jeho muži hledat v Kamzičích skalách.

4

Cestou přišel k ovčím ohradám; byla tam jeskyně a Saul zašel dovnitř, aby si ulevil. V zadních koutech jeskyně ale seděl David se svými muži.

5

Ti mu zašeptali: "Vidíš - to je ten den, o kterém ti říkal Hospodin: ‚Hle, vydám ti tvého nepřítele do rukou, abys s ním udělal, co budeš chtít.'" David tedy vstal a nepozorovaně Saulovi uřízl cíp pláště.

6

Potom ho ale trápilo svědomí, že Saulovi uřízl ten cíp pláště,

7

a tak svým mužům řekl: "Chraň mě Hospodin, abych svému pánu, Hospodinovu pomazanému, provedl něco takového. Nevztáhnu na něj ruku - vždyť je to Hospodinův pomazaný!"

8

Těmi slovy David své muže zarazil a nedovolil jim Saula napadnout. Saul pak vyšel z jeskyně a pokračoval po cestě.

9

Hned potom vyšel z jeskyně i David a zavolal za Saulem: "Můj pane! Králi!" Saul se ohlédl. David padl tváří k zemi a poklonil se.

10

Potom Saulovi řekl: "Proč posloucháš lidské řeči, že se ti David snaží ublížit?

11

Pohleď, dnes vidíš na vlastní oči, že mi tě v té jeskyni Hospodin vydal do rukou. Říkali mi, ať tě zabiju, ale mně tě bylo líto. Řekl jsem si, že na svého pána nevztáhnu ruku - vždyť je to Hospodinův pomazaný.

12

Podívej se, otče, jen se podívej: Mám v ruce cíp tvého pláště. Odřízl jsem ti cíp pláště, ale nezabil jsem tě. Pohleď a uznej, že jsem nespáchal žádný zločin ani zradu. Nijak jsem ti neublížil, ale ty na mě číháš, abys mě připravil o život!

13

Ať mě s tebou rozsoudí Hospodin. Hospodin ať pomstí křivdu, kterou jsi mi způsobil, ale já na tebe nesáhnu.

14

Staré přísloví říká: ‚Zlo páchají zločinci.' Já na tebe nesáhnu.

15

Na koho to vytáhl král Izraele? Koho to pronásleduješ? Mrtvého psa, pouhou blechu!

16

Ať je tedy Hospodin naším soudcem a rozsoudí mě s tebou. Ať pohlédne a ujme se mé pře a obhájí mě před tebou!"

17

Když David domluvil tuto řeč k Saulovi, Saul zvolal: "Je to tvůj hlas, Davide, synu můj?" a hlasitě se rozplakal.

18

"Jsi spravedlivější než já," řekl Davidovi. "Vždyť jsi mi odplácel dobrem, ale já jsem ti odplácel zlem.

19

Dnes jsi prokázal, že se mnou jednáš dobře. Hospodin mě vydal do tvých rukou, ale ty jsi mě nezabil.

20

Když někdo najde svého nepřítele, copak ho nechá odejít po dobrém? Kéž ti Hospodin odplatí dobrem za to, jak ses ke mně dnes zachoval.

21

Teď už vím, že se jistě staneš králem a izraelské království bude v tvých rukou vzkvétat.

22

Proto mi teď přísahej při Hospodinu, že nevyhladíš mé potomstvo, až tu nebudu, a nevymažeš mé jméno z mého otcovského rodu." David to Saulovi odpřisáhl. Saul pak odešel domů a David se svými muži vystoupil do skalní pevnosti.