1 Samuelova 18

1

Tak skončil Davidův rozhovor se Saulem. Jonatan tehdy celou duší přilnul k duši Davidově a zamiloval si ho jako sebe sama.

2

Toho dne Saul přijal Davida k sobě do služby a už ho nepouštěl domů k otci.

3

Jonatan s Davidem uzavřel smlouvu, neboť ho miloval jako sebe sama.

4

Svlékl si plášť, který nosil, a dal ho Davidovi; rovněž tak svou výstroj, svůj meč, luk i opasek.

5

David se vydával, kamkoli ho Saul posílal, a na všech taženích si vedl úspěšně. Saul ho proto jmenoval velitelem bojovníků. V celém vojsku i mezi Saulovými dvořany se těšil oblibě.

6

Když se poté, co David zabil Filištína, vojáci vraceli z boje, ženy ze všech izraelských měst vyšly králi Saulovi naproti se zpěvem a tancem. Vesele hrály na tamburíny a drnkačky

7

a při tanci prozpěvovaly: "Saul pobil své tisíce, David desetkrát více!"

8

Saula to velmi rozzlobilo, ten popěvek se mu vůbec nelíbil. Říkal si: "Davidovi přiznali desetkrát více, a mně jen tisíce. Aby mu tak ještě dali království!"

9

Od toho dne Saul hleděl na Davida už vždycky podezíravě.

10

Druhý den se Saula zmocnil zlý duch od Boha, takže doma blouznil v prorockém vytržení. David hrál tak jako vždycky, ale Saul vzal kopí

11

a mrštil ho po něm. Napadlo ho totiž : "Přibodnu Davida ke zdi!" David mu ale dvakrát uhnul.

12

Saul se Davida začal bát, protože s ním byl Hospodin, kdežto od Saula se odvrátil.

13

Aby se ho zbavil, jmenoval ho velitelem nad tisíci, takže táhl v čele vojska do boje i zpět.

14

David si ale na všech taženích vedl úspěšně a Hospodin byl s ním.

15

Když Saul viděl, jak úspěšně si vede, měl z něj hrůzu.

16

Všichni v Izraeli i v Judovi ale Davida milovali, protože v jejich čele táhl do boje i zpět.

17

Saul jednou Davidovi řekl: "Tady je má starší dcera Merab, dám ti ji za ženu. Jen buď mým vojevůdcem a veď Hospodinovy boje." (Saul si totiž říkal: Ať nepadne mou rukou, ale rukou Filištínů.)

18

David na to Saulovi odpověděl: "Kdo jsem já a jaký mám původ - co je můj otcovský rod v Izraeli, abych se měl stát královým zetěm?"

19

Když pak přišel čas její svatby s Davidem, provdal Saul svou dceru Merab za Adriela Mecholatského.

20

Saulova dcera Míkal se ale do Davida zamilovala. Když to sdělili Saulovi, líbilo se mu to.

21

Pomyslel si totiž: "Dám mu ji. Díky ní se chytí do pasti a padne rukou Filištínů. A tak Saul Davidovi řekl: "Teď máš druhou možnost stát se mým zetěm."

22

Svým dvořanům přikázal: "Říkejte potají Davidovi: Jen se podívej, král tě má rád a všichni jeho dvořané tě milují. Teď se můžeš stát královým zetěm."

23

A tak o tom Saulovi dvořané Davida přesvědčovali. David jim ale odpověděl: "Myslíte, že je to maličkost, stát se královým zetěm? Vždyť jsem jen bezvýznamný chudák."

24

Když dvořané Saulovi sdělili, co David řekl,

25

Saul jim odpověděl: "Povězte Davidovi toto: Král nechce žádné věno, jen stovku filištínských předkožek jako pomstu nad královskými nepřáteli." (Saul totiž chtěl, aby David padl rukou Filištínů.)

26

Dvořané to sdělili Davidovi a jemu se líbilo, že by se mohl stát královým zetěm. Ještě než lhůta uplynula,

27

David vyrazil se svými muži, pobil dvě stě Filištínů, přinesl jejich předkožky a odpočítal je před králem, aby se stal jeho zetěm. Saul mu tedy dal svou dceru Míkal za ženu.

28

Když si Saul uvědomil, že Hospodin je s Davidem a že ho jeho dcera Míkal miluje,

29

bál se Davida ještě více a stal se navždy Davidovým nepřítelem.

30

Filištínští vládci stále vyráželi do boje. A kdykoli vyrazili, David byl pokaždé úspěšnější než všichni Saulovi hodnostáři. Tak si David získal slavnou pověst.