Soudců 19

1

Izrael byl tenkrát bez krále. Hluboko v Efraimských horách bydlel jeden levita. Našel si družku z judského Betléma,

2

ale ta se s ním pohádala a odešla od něj do domu svého otce v judském Betlémě. Když už tam byla nějaké čtyři měsíce,

3

její muž se rozhodl, že půjde za ní, vlídně s ní promluví a přivede ji zpět. Měl s sebou svého mládence a pár oslů. Ta dívka ho pozvala dál, a když ho její otec uviděl, radostně ho uvítal.

4

Jeho tchán, dívčin otec, ho zdržoval, takže u něj zůstal tři dny. Jedli tam, pili a nocovali.

5

Čtvrtého dne ráno si přivstali a zeť se zvedal, že už půjde. Dívčin otec mu ale řekl: "Posilni se trochou jídla, než půjdete."

6

A tak se posadili a oba spolu jedli a pili. Potom mu dívčin otec řekl: "Prosím, laskavě tu ještě přespi a pohov si."

7

On už se zvedal, že půjde, ale tchán na něj naléhal, takže tam znovu zůstal na noc.

8

Ráno pátého dne si přivstal, že půjde. Dívčin otec mu ale řekl: "Prosím, pořádně se posilni." A než oba pojedli, zdrželi se až do odpoledne.

9

Tehdy muž vstal, že se svou družkou a mládencem půjdou. Dívčin otec, jeho tchán, mu ale řekl: "Podívej se, den už se chýlí k večeru. Zůstaňte prosím na noc. Vždyť už se smráká. Přespi tu a pohov si. Zítra si přivstanete, vydáte se na cestu a dorazíte domů."

10

On už tam ale nehodlal strávit další noc, a tak se zvedl a se svým párem oslů v postrojích a se svou družkou vyrazil k Jebusu (což je Jeruzalém).

11

Když míjeli Jebus, bylo už dost pozdě. Mládenec proto svému pánu řekl: "Pojď, prosím, odbočme do toho jebusejského města a přenocujme tam."

12

Jeho pán mu odpověděl: "Nepůjdeme do cizího města, které nepatří Izraelcům. Budeme pokračovat do Gibeje.

13

Pojď," pobídl mládence, "dojdeme do Gibeje nebo až do Rámy. V jednom z těch měst přespíme."

14

A tak šli dál. Když přicházeli k benjamínské Gibeji, slunce už zapadalo,

15

a tak odbočili, aby tam přenocovali. Když levita vešel do Gibeje, posadil se na městském prostranství, ale nikdo je na noc nepozval k sobě domů.

16

A hle, jeden stařík se večer vracel z práce na poli. Pocházel z Efraimských hor a v Gibeji bydlel jako přistěhovalec (místní totiž byli Benjamínci).

17

Když se rozhlédl, uviděl na městském prostranství pocestného. "Kam jdeš a odkud přicházíš?" zeptal se stařík.

18

"Jsme na cestě z judského Betléma hluboko do Efraimských hor, odkud pocházím," odpověděl mu. "Šel jsem do judského Betléma a teď se vracím domů. Nikdo mě ale k sobě nepozval.

19

Máme slámu i obrok pro své osly, mám i chléb a víno pro sebe, zde pro tvou služebnici i pro mládence, který tvého služebníka provází. Nic víc nepotřebujeme."

20

"Buď vítán," řekl mu stařík. "Postarám se o všechno, co potřebuješ. Jen prosím nenocuj tady venku."

21

Vzal je k sobě domů, nasypal oslům, umyli si nohy a pak jedli a pili.

22

A jak si tak hověli, náhle dům obstoupili místní ničemové. Začali tlouct do dveří a křičet na starého hospodáře: "Vyveď toho mužského, co přišel k tobě domů, ať si ho užijeme!"

23

Hospodář k nim vyšel ven se slovy: "To ne, bratři! Nedělejte prosím nic zlého! Ten muž je přece mým hostem! Neprovádějte takovou hanebnost.

24

Je tu má dcera, ještě panna, a také jeho družka. Hned je vyvedu! Zneuctěte je, udělejte s nimi, co se vám zlíbí. Jen ale neprovádějte žádnou hanebnost tomu muži!"

25

Nemínili ho však poslouchat. Levita nakonec vzal svou družku a vystrčil ji k nim ven. Znásilňovali ji a týrali celou noc až do rána. Pustili ji, až když začalo svítat.

26

Nad ránem se žena vrátila. Až do rozednění zůstala ležet u dveří domu, kde byl její pán.

27

Její pán ráno vstal, otevřel dveře domu, aby vyrazil na cestu, a hle - jeho družka leží u dveří domu s rukama na prahu.

28

"Vstávej," řekl jí, "jdeme." Žádná odpověď. Naložil ji tedy na osla, sebral se a šel domů.

29

Když dorazil domů, vzal nůž a rozřezal svou družku i s kostmi na dvanáct kusů. Ty pak rozeslal po všech končinách Izraele.

30

Kdokoli to spatřil, říkal: "Něco tak neslýchaného se nestalo ode dne, kdy Izraelci vyšli z Egypta. Přemýšlejte! Poraďte se! Udělejte něco!"