3 Janův 1

1

Já starší píšu milovanému Gaiovi, kterého miluji v pravdě.

2

Milovaný, především si přeji, abys ve všem prospíval a byl zdráv, tak jako prospívá tvá duše.

3

Udělalo mi nesmírnou radost, když přišli bratři a vydávali svědectví o tvé opravdovosti a o tom, jak žiješ v pravdě.

4

Nemám větší radost než slyšet, že mé děti žijí v pravdě!

5

Milovaný, prokazuješ svou věrnost v tom, jak se chováš k bratrům a zvláště k hostům.

6

Oni sami vydali před církví svědectví o tvé lásce. Uděláš dobře, když je vypravíš na cestu, jak se to Bohu líbí.

7

Jsou přece na cestách kvůli jeho jménu a od pohanů nic nepřijímají.

8

Chceme-li tedy pomáhat pravdě, musíme takové lidi přijímat.

9

Psal jsem o tom vaší církvi, ale Diotrefes, který tak rád poroučí druhým, nás neuznává.

10

Proto až přijdu, připomenu, co dělá, když o nás šíří ty zlé nesmysly. A jako by toho nebylo dost, nejenže sám bratry nepřijímá, ale druhým to zakazuje a vyhání je z církve.

11

Milovaný, neber si příklad ze zlého, ale z dobrého. Kdo jedná dobře, je z Boha; kdo jedná zle, Boha vůbec neviděl.

12

Demetrios má dobré svědectví ode všech, i od samotné pravdy. I my mu vydáváme svědectví a víš, že naše svědectví je pravdivé.

13

Napsal bych ti ještě mnohem více, ale nechci ti psát inkoustem a perem.

14

Mám totiž naději, že tě brzy uvidím a promluvíme spolu tváří v tvář. Pokoj tobě. Pozdravují tě přátelé. Pozdravuj každého z přátel osobně.