1 Petrův 2

1

Odhoďte proto všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání

2

a jako čerství novorozenci se dožadujte neředěného mléka Božího slova, abyste jím rostli ke spáse -

3

pokud jste ovšem okusili, jak laskavý je Pán.

4

Když přicházíte k němu, k živému kameni zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem,

5

sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné před Bohem díky Ježíši Kristu.

6

V Písmu přece stojí: "Hle, pokládám na Sionu úhelný kámen vyvolený a vzácný, a kdokoli věří v něj, se jistě nezklame."

7

Pro vás věřící je tedy vzácný, ale pro nevěřící je to "Kámen staviteli zavržený, jenž se stal kamenem úhelným,"

8

a také "Kámen úrazu a skála pohoršení." To platí pro ty, kdo se nad Slovem urážejí a odmítají je, což se stalo jejich údělem.

9

Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

10

Kdysi jste ani nebyli lidem, ale teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli.

11

Milovaní, jsme tu jen cizinci a přistěhovalci, a tak vás vyzývám: Zdržujte se tělesných žádostí, jež ohrožují duši,

12

a veďte mezi pohany poctivý život. Místo aby vás pomlouvali jako zločince, ať raději oslavují Boha v den navštívení, protože viděli vaše dobré skutky.

13

Kvůli Pánu se podřizujte veškerému lidskému zřízení, ať už císaři jakožto hlavě státu

14

nebo těm, které pověřil trestat zločince a odměňovat ty, kdo jednají dobře.

15

Vždyť Boží vůle je, abyste svým dobrým jednáním umlčovali hloupé řeči nevědomých.

16

Žijte jako svobodní lidé, ne ovšem jako ti, kdo údajnou svobodou zastírají vlastní špatnost, ale jako Boží služebníci.

17

Všechny ctěte, sourozence milujte, před Bohem mějte bázeň, k císaři úctu.

18

Služebníci, s nejvyšší vážností se podřizujte svým pánům - nejenom dobrým a vlídným, ale i zlým.

19

Když někdo nevinně trpí kvůli zbožnému svědomí, zaslouží si chválu.

20

Co je ale záslužného na tom, když budete biti za vlastní chyby? Trpíte-li ovšem kvůli dobrým činům, je to před Bohem vzácné.

21

Vždyť právě k tomu vás povolal! Sám Kristus trpěl za vás, a tak vám dal příklad, abyste šli v jeho šlépějích:

22

"On se nikdy nedopustil hříchu a v ústech neměl žádnou lest."

23

Když ho uráželi, neodpovídal, když trpěl, nehrozil, ale ponechával vše Tomu, který soudí spravedlivě.

24

On sám na svém těle vzal naše hříchy na kříž, abychom zemřeli hříchům a ožili spravedlnosti. Jeho rány vás uzdravily!

25

Byli jste přece jako bloudící ovce, ale teď jste se vrátili k Pastýři a Strážci svých duší.