Židům 3

1

A proto, moji svatí bratři, společníci v nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše,

2

který byl věrný Tomu, jenž ho ustanovil, tak jako Mojžíš byl věrný v celém Božím domě.

3

On si ovšem zaslouží větší slávu než Mojžíš, tak jako má větší čest stavitel než sám dům.

4

Každý dům přece někdo postavil a stavitelem všeho je Bůh.

5

Ano, Mojžíš byl jako služebník věrný v celém Božím domě, aby dosvědčil to, co mělo být řečeno později,

6

ale Kristus byl jakožto Syn věrný nad svým domem. A jeho dům jsme my, pokud si udržíme tu smělou důvěru a hrdou naději.

7

Proto, jak říká Duch svatý: "Dnes, když ho uslyšíte mluvit,

8

nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře, v den pokušení na poušti.

9

Vaši otcové mě dráždili a pokoušeli - co umím, viděli po čtyřicet let!

10

Roztrpčen tím pokolením jsem tehdy řekl: Srdce těch lidí jen stále bloudí, mé cesty vůbec neznají.

11

Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: Do mého odpočinku nikdy nevkročí!"

12

Dávejte pozor, bratři, aby někdo z vás neměl zlé a nevěrné srdce, které by se odvracelo od živého Boha.

13

Raději se navzájem denně povzbuzujte, dokud ještě platí ono "Dnes", aby se někdo z vás nedal oklamat hříchem a zatvrdit.

14

Jsme přece Kristovými společníky - pokud si tu počáteční jistotu neochvějně udržíme až do konce.

15

Jak říká: "Dnes, když ho uslyšíte mluvit, nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře."

16

Kdo se však vzbouřil, i když ho slyšel mluvit - nebyli to snad všichni, kdo s Mojžíšem vyšli z Egypta?

17

Kdo jej roztrpčoval po celých čtyřicet let? Kdo jiný než ti hříšníci, jejichž těla padla na poušti?

18

A komu odpřisáhl, že nevkročí do jeho odpočinku? Přece těm, kdo odmítali poslechnout!

19

Vidíme tedy, že nemohli vejít kvůli nevěře.