5 Mojžíšova 15

1

Každý sedmý rok budeš promíjet dluhy.

2

Promíjení dluhů se bude dít takto: Každý věřitel promine svému bližnímu, co mu osobně půjčil. Nebude to od svého bližního, totiž od svého bratra, vymáhat, neboť je vyhlášeno Hospodinovo promíjení dluhů.

3

Od cizince dluh vymáhat smíš, ale co máš u svého bratra, to mu osobně promineš.

4

Jen ať u tebe nikdo není chudý! Hospodin, tvůj Bůh, ti bohatě požehná v zemi, kterou ti dává za dědictví, abys ji obsadil.

5

Musíš jen bedlivě poslouchat Hospodina, svého Boha, a pečlivě dodržovat všechna tato přikázání, která ti dnes udílím.

6

Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná, jak ti slíbil: budeš moci půjčovat mnohým národům, ale sám si nevypůjčíš a budeš ovládat mnohé národy, ale tebe neovládnou.

7

Bude-li u tebe někdo chudý (kterýkoli tvůj bratr v kterémkoli městě v zemi, již ti dává Hospodin, tvůj Bůh), pak před svým chudým bratrem nezatvrzuj srdce a neodpírej mu pomoc.

8

Naopak, ochotně mu nabídni pomoc a půjč mu, co ve své nouzi potřebuje.

9

Měj se na pozoru, abys v srdci nechoval ničemnou myšlenku: "Blíží se sedmý rok, rok promíjení dluhů..." Hleděl-li bys na svého bratra lakotně a nic mu nedal, volal by kvůli tobě k Hospodinu a ty bys měl hřích.

10

Dávej ochotně, nepouštěj si do srdce lakotu! Hospodin, tvůj Bůh, pak požehná veškerou tvou práci a vše, k čemu přiložíš ruku.

11

A protože v zemi nikdy nepřestanou být chudí, přikazuji ti: "Ochotně nabízej pomoc svému bratru - tomu, kdo je ve tvé zemi chudý a potřebný."

12

Když se ti tvůj bratr, ať Hebrej či Hebrejka, prodá do otroctví, odslouží u tebe šest let, ale sedmého roku jej propustíš na svobodu.

13

Až ho budeš propouštět na svobodu, nenech jej odejít s prázdnou.

14

Štědře ho obdaruj ze svého stáda, humna i lisu. Podělíš se s ním o vše, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal.

15

Pamatuj, že jsi v egyptské zemi sám byl otrokem, ale Hospodin, tvůj Bůh, tě vykoupil. Proto ti to dnes přikazuji.

16

Řekne-li ti však: "Neodejdu od tebe", protože miluje tebe i tvou rodinu a je mu u tebe dobře,

17

pak vezmeš šídlo, na dveřích mu jím probodneš ucho a zůstane ve službě navždy. Totéž uděláš, půjde-li o tvou děvečku.

18

Ať ti není zatěžko propustit jej na svobodu - vždyť se ti za těch šest let vyplatil dvakrát více nežli nádeník! Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná ve všem, co děláš.

19

Každého prvorozeného samce ze svého skotu a bravu zasvěť Hospodinu, svému Bohu. Prvorozeného býčka nepoužívej k práci a prvorozeného beránka nestříhej.

20

Každý rok je se svou rodinou sněz před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které si Hospodin vyvolí.

21

Bude-li však na něm nějaká vada - bude-li kulhavý, slepý nebo s jinou vážnou vadou - nesmíš ho obětovat Hospodinu, svému Bohu.

22

Můžeš jej sníst ve svém městě, tak jako gazelu či jelena, ať jsi čistý nebo nečistý.

23

Jen nejez jeho krev - nech ji vytéci na zem jako vodu.