1 Korintským 4

1

Považujte nás tedy za Kristovy služebníky a za správce Božích tajemství.

2

Od správce se žádá jen jedno - aby byl shledán věrným.

3

Co o mně soudíte vy anebo lidé vůbec, to pro mě znamená velmi málo; nezáleží mi dokonce ani na vlastním úsudku.

4

Mé svědomí je čisté, ale tím ještě nejsem ospravedlněn; mým soudcem je přece Pán.

5

Nevynášejte tedy předčasné soudy. Až přijde Pán, osvětlí, co je skryté ve tmě, zjeví úmysly srdcí a tehdy každého ocení Bůh.

6

Bratři, použil jsem tu sebe a Apolla jako příklady, abyste se na nás mohli poučit, co znamená "nejít nad to, co je psáno". Ať se tedy nikdo kvůli jednomu z nás nepovyšuje nad druhého.

7

Kdo tě udělal tak důležitým? Máš snad něco, co jsi nedostal? A když jsi všechno dostal, jak to, že se chlubíš, jako bys to nedostal?

8

Už máte všechno, už jste zbohatli! Bez nás kralujete! Kéž byste ale kralovali tak, abychom mohli kralovat s vámi.

9

Připadá mi, že Bůh nám apoštolům určil poslední místo v řadě, abychom se jako odsouzenci k smrti stali podívanou světu - lidem i andělům.

10

Z nás jsou kvůli Kristu blázni, ale vy jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy však silní; vy máte slávu, my však ostudu.

11

Do této chvíle trpíme hladem a žízní, chodíme v hadrech, snášíme rány, nemáme domov.

12

Vlastníma rukama těžce pracujeme; když nám spílají, žehnáme; když nás pronásledují, my to snášíme;

13

když nás pomlouvají, povzbuzujeme. Dosud jsme bráni za špínu světa, za vůbec nejhorší spodinu.

14

Nepíšu to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás napomenul jako své milované děti.

15

I kdybyste v Kristu měli tisíce pěstounů, neznamená to, že máte mnoho otců. Byl jsem to já, kdo vás skrze evangelium zplodil v Kristu Ježíši,

16

a tak vás prosím, řiďte se mým příkladem.

17

Proto také za vámi posílám Timotea, svého milovaného a věrného syna v Pánu, který vám připomene mé způsoby v Kristu Ježíši, jak je učím v každé církvi, kam přijdu.

18

Někteří se začali povyšovat, jako bych k vám už neměl přijít.

19

Ale dá-li Pán, přijdu k vám už brzy, a poznám ne řeči těch povýšenců, ale jejich moc.

20

Boží království totiž není v řeči, ale v moci.

21

Co chcete? Abych k vám přišel s holí, anebo s duchem lásky a mírnosti?