Skutky Apoštolské 21

1

Když jsme se konečně rozloučili, zvedli jsme kotvy a vypluli přímým směrem na ostrov Kós. Druhý den jsme dorazili na Rhodos a odtud do Patary.

2

Tam jsme našli loď, která plula do Fénicie, nalodili se a vypluli.

3

Přiblížili jsme se na dohled ke Kypru, nechali jej vlevo a plavili se dál do Sýrie. Když jsme pak přistáli v Týru, kde měla loď vyložit náklad,

4

vyhledali jsme místní učedníky a týden u nich zůstali. Ti Pavla skrze Ducha varovali, ať nechodí do Jeruzaléma.

5

Když jsme po týdnu měli pokračovat v cestě, všichni nás i s ženami a dětmi vyprovodili za město, kde jsme na břehu poklekli a modlili se.

6

Po rozloučení jsme nastoupili na loď a oni se vrátili domů.

7

Z Týru jsme zamířili do Ptolemaidy, kde naše plavba skončila. Pozdravili jsme bratry a strávili s nimi jeden den.

8

Nazítří jsme pokračovali pěšky do Cesareje. Navštívili jsme evangelistu Filipa (jednoho z oněch sedmi) a zůstali u něj v domě.

9

Filip měl čtyři mladé dcery, které prorokovaly.

10

Když jsme tam strávili několik dní, dorazil z Judska jeden prorok jménem Agabos.

11

Přišel k nám, vzal Pavlův pás a svázal si ruce i nohy se slovy: "Tak praví Duch svatý: Muže, jemuž patří tento pás, takto spoutají židovští vůdci v Jeruzalémě a vydají ho do rukou pohanů."

12

Když jsme to uslyšeli, prosili jsme ho spolu s místními učedníky, ať nechodí do Jeruzaléma.

13

"K čemu ten pláč?" odpověděl Pavel. "Proč mi lámete srdce? Pokud jde o mě, jsem připraven nejen být svázán, ale také v Jeruzalémě zemřít pro jméno Pána Ježíše!"

14

Protože se ale nedal přesvědčit, nechali jsme toho se slovy: "Děj se vůle Páně!"

15

Po několika dnech jsme byli připraveni, a tak jsme se vydali vzhůru do Jeruzaléma.

16

Několik učedníků z Cesareje šlo s námi, aby nás dovedli k jistému Mnásonovi z Kypru, dávnému učedníkovi, u něhož jsme měli být ubytováni.

17

Když jsme došli do Jeruzaléma, bratři nás tam vřele přijali.

18

Druhého dne šel Pavel s námi k Jakubovi, kde se shromáždili všichni starší.

19

Pavel je pozdravil a vyprávěl jim postupně všechno, co Bůh skrze jeho službu vykonal mezi pohany.

20

Když to uslyšeli, vzdali slávu Bohu. Potom mu řekli: "Vidíš, bratře, kolik tisíc Židů už uvěřilo, a ti všichni jsou horliví milovníci Zákona.

21

O tobě ale mají zprávy, že učíš všechny Židy mezi pohany, aby odpadli od Mojžíše. Prý je navádíš, aby nedávali obřezat své syny a nezachovávali naše zvyky.

22

Co s tím? Určitě se doslechnou, že jsi přišel.

23

Udělej tedy, co ti říkáme: Máme tu čtyři muže, kteří na sebe vzali slib.

24

Podrob se spolu s nimi očistnému obřadu a zaplať za ně, co je potřeba, aby si oholili hlavy. Tak všichni poznají, že na těch zprávách o tobě nic není a že naopak žiješ řádně a zachováváš Zákon.

25

Pokud jde o věřící z pohanů, těm jsme napsali rozhodnutí, ať se vyhýbají masu obětovanému modlám, dále krvi, masu zardoušených zvířat a smilstvu."

26

Druhého dne se tedy Pavel spolu s oněmi muži podrobil očistnému obřadu. Potom šel do chrámu ohlásit, kdy uplyne doba jejich očišťování a za každého z nich bude přinesena oběť.

27

Když už těch sedm dní mělo uplynout, uviděli ho v chrámu Židé z Asie. Vzbouřili všechen lid a vrhli se na něj

28

s křikem: "Izraelité, pomozte! To je ten člověk, který všude všechny učí proti tomuto lidu, Zákonu i tomuto místu! Navíc ještě do chrámu přivedl Řeky, aby toto svaté místo poskvrnil!"

29

(Předtím s ním totiž ve městě viděli Trofima z Efesu a domnívali se, že ho Pavel přivedl do chrámu.)

30

Byl z toho rozruch po celém městě. Lidé se sběhli, chopili se Pavla a táhli ho ven z chrámu. Dveře se za ním ihned zavřely.

31

Už se ho chystali zabít, když k veliteli římské posádky dorazila zpráva, že se celý Jeruzalém bouří.

32

Ihned vzal vojáky a setníky a seběhl k nim. Jakmile uviděli velitele s vojáky, přestali Pavla bít.

33

Velitel přistoupil, zatkl ho a dal ho spoutat dvěma řetězy. Potom se ptal, kdo to je a co udělal.

34

V davu však jedni křičeli to a druzí ono. Nemohl kvůli hluku zjistit nic jistého, a tak poručil, ať ho odvedou do pevnosti.

35

Po schodišti ho vojáci kvůli násilí davu museli nést.

36

Šla za ním totiž spousta lidí a křičeli: "Pryč s ním!"

37

Když už měl být Pavel zaveden do pevnosti, oslovil velitele: "Mohu s tebou mluvit?" "Ty umíš řecky?" odpověděl velitel.

38

"Takže ty nejsi ten Egypťan, který nedávno vzbouřil a odvedl na poušť ty čtyři tisíce hrdlořezů?"

39

"Jsem Žid z Tarsu v Kilikii, občan onoho významného města," odvětil Pavel. "Proto tě žádám, dovol mi promluvit k lidu."

40

Pavel se s velitelovým svolením postavil na schodišti a pokynul rukou lidu. Když se rozhostilo ticho, promluvil k nim hebrejsky: