Skutky Apoštolské 17

1

Přes Amfipolis a Apolonii pak přišli do Tesaloniky, kde byla židovská synagoga.

2

Pavel tam podle svého zvyku šel a po tři soboty k nim promlouval z Písem.

3

Vysvětloval a dokazoval jim, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých a že "toto je Mesiáš: Ježíš, kterého vám kážu!"

4

Někteří z nich se dali přesvědčit a připojili se k Pavlovi a Silasovi, stejně jako veliké množství bohabojných Řeků i nemálo předních žen.

5

Ostatních Židů se ale zmocnila žárlivost. Sehnali nějaké pouliční povaleče, vyvolali srocení davu, vzbouřili město a přitáhli k Jásonovu domu. Hledali tam Pavla a Silase, aby je mohli odvést před lidový soud.

6

Když je však nenašli, odvlekli Jásona a některé bratry k městským radním s křikem: "Tito lidé rozvracejí celý svět! Teď přišli sem

7

a Jáson je přijal! Ti všichni porušují císařské nařízení, protože se hlásí k jinému králi - Ježíšovi!"

8

Ta slova dav i městské radní vylekala.

9

Když ale Jáson a ostatní složili záruku, propustili je.

10

Bratři pak hned v noci vyslali Pavla i Silase do Beroje. Také tam po svém příchodu navštívili židovskou synagogu.

11

Tito Židé však byli ušlechtilejší než tesaloničtí. Přijali Slovo s velikou dychtivostí a každý den zkoumali Písma, zda je to všechno opravdu tak.

12

Mnozí z nich pak uvěřili, stejně jako nemálo vážených řeckých žen a mužů.

13

Když se ale Židé z Tesaloniky dozvěděli, že Pavel káže Boží slovo i v Beroji, přišli také tam a začali podněcovat a bouřit davy.

14

Bratři proto Pavla hned poslali k moři, ale Silas a Timoteus tam zůstali.

15

Ti, kdo Pavla doprovázeli, ho dovedli až do Athén. Odtud se vrátili se vzkazem pro Silase a Timotea, aby co nejrychleji přišli za Pavlem.

16

Když na ně Pavel čekal v Athénách a viděl, jak je to město plné model, jeho duch se bouřil.

17

Diskutoval tedy s Židy i bohabojnými Řeky v synagoze a každý den také s lidmi, které potkával na náměstí.

18

Debatovali s ním rovněž někteří epikurejští a stoičtí filosofové. Jedni říkali: "Co nám chce ten žvanil povídat?" a jiní: "Zdá se být zvěstovatelem cizích božstev!" (Kázal jim totiž Ježíše a vzkříšení z mrtvých.)

19

Chopili se ho a vyvedli na Areopag se slovy: "Mohli bychom vědět, jaké nové učení to hlásáš?

20

Zní nám to nějak zvláštně, a tak chceme vědět, co to má být."

21

(Všichni Athéňané i cizinci, kteří tam pobývali, se totiž nezabývali ničím jiným, než aby říkali nebo poslouchali něco nového.)

22

Pavel se postavil doprostřed Areopagu a řekl: "Athéňané, vidím, že jste v každém ohledu velmi nábožní lidé.

23

Když jsem se tu procházel a pozoroval vaše náboženství, našel jsem také oltář, na němž je napsáno: NEZNÁMÉMU BOHU. Nuže, koho ctíte, aniž ho znáte, toho vám zvěstuji.

24

Bůh, který stvořil svět i všechno v něm, je Pánem nebe i země. Nebydlí v chrámech udělaných rukama

25

ani si nedává lidskýma rukama sloužit, jako by něco potřeboval, protože sám všem dává život i dech a všechno.

26

Z jednoho člověka učinil celé lidstvo, aby žilo na celém zemském povrchu. Vyměřil jim určená období a hranice jejich života,

27

aby hledali Boha, zda by se ho snad mohli dotknout a nalézt ho - ačkoli není daleko od žádného z nás.

28

‚Vždyť jím žijeme, hýbeme se a trváme.' Jak řekli někteří z vašich básníků: ‚Jsme přece jeho rodina.'

29

Když tedy jsme Boží rodina, nemůžeme si myslet, že by se božská bytost mohla podobat zlatu, stříbru nebo kameni, výtvoru lidské zručnosti a důvtipu.

30

Bůh ale přehlédl časy této nevědomosti a nyní ukládá všem lidem všude, aby činili pokání.

31

Určil totiž den, v němž bude spravedlivě soudit svět skrze muže, kterého k tomu ustanovil, o čemž podal každému důkaz, když ho vzkřísil z mrtvých."

32

A jakmile uslyšeli o vzkříšení z mrtvých, jedni se začali posmívat, ale jiní řekli: "Poslechneme si to od tebe někdy jindy."

33

Tehdy je Pavel opustil.

34

Někteří se ale k němu připojili a uvěřili; mimo jiné i Dionýsios Areopagita, žena jménem Damaris a ještě další.