Skutky Apoštolské 16

1

Přišel do Derbe a Lystry a hle, byl tu jeden učedník jménem Timoteus, syn věřící Židovky a řeckého otce.

2

Bratři v Lystře a Ikoniu ho velmi chválili,

3

a tak se Pavel rozhodl, že ho vezme s sebou na cesty. Vzal ho tedy a kvůli tamějším Židům ho obřezal. (Všichni totiž věděli, že jeho otec byl Řek.)

4

Když pak procházeli města, předávali jim závazná rozhodnutí, na nichž se usnesli apoštolové a starší v Jeruzalémě.

5

Církve pak sílily ve víře a rostly v počtu každý den.

6

Procestovali Frygii a Galacii, protože jim Duch svatý zabránil kázat Slovo v Asii.

7

Když se přiblížili k Mysii, pokoušeli se jít do Bitynie, ale Duch Ježíšův jim to nedovolil.

8

Obešli tedy Mysii a dorazili do Troady.

9

Tam měl Pavel v noci vidění. Stál před ním nějaký Makedonec a prosil ho: "Přijď do Makedonie a pomoz nám!"

10

Jakmile Pavel přijal to vidění, ihned jsme se rozhodli vyrazit do Makedonie, přesvědčeni, že nás Bůh povolal, abychom jim kázali evangelium.

11

Vypluli jsme z Troady, vydali se přímým směrem k Samothráké a příštího dne jsme dorazili do Neapole.

12

Odtud jsme odešli do Filip, které jsou předním městem té části Makedonie a římskou kolonií. Poté, co jsme ve městě strávili několik dní,

13

vyšli jsme v sobotu za město k řece, kde bylo zvykem se modlit. Posadili jsme se tam a mluvili k ženám, které se tam shromáždily.

14

Naslouchala nám také jedna bohabojná žena jménem Lydie, obchodnice s purpurem z města Thyatir. Pán jí otevřel srdce, aby přijala, co Pavel říkal,

15

a tak se i s celou domácností nechala pokřtít. Potom nás prosila: "Pokud mě máte za věrnou Pánu, buďte hosty v mém domě." A tak nás přemluvila.

16

Jednou, když jsme se šli modlit, potkala nás jedna otrokyně, která měla věšteckého ducha a přinášela svým pánům veliké zisky předpovídáním budoucnosti.

17

Začala za Pavlem a za námi chodit a vykřikovala: "Tito lidé jsou služebníci Nejvyššího Boha! Ohlašují vám cestu spásy!"

18

Když to trvalo mnoho dní, Pavel to už nemohl snést, a tak se obrátil a řekl tomu duchu: "Přikazuji ti ve jménu Ježíše Krista, vyjdi z ní!" V tu chvíli byl pryč.

19

Když její páni uviděli, že jejich naděje na další zisk je pryč, chopili se Pavla a Silase a táhli je na náměstí před úřad.

20

Přivedli je k městským správcům a řekli: "Tito lidé bouří naše město! Jakožto Židé

21

hlásají zvyky, které jsou pro nás Římany nepřijatelné a nepřípustné!"

22

A když se proti nim postavil i srocený dav, úředníci jim strhali šaty a nařídili, ať jsou zbiti holemi.

23

Po mnoha ranách je vsadili do vězení a žalářníkovi přikázali, aby je přísně hlídal.

24

Ten je podle rozkazu vsadil do nejhlubší cely a nohy jim sevřel kládou.

25

Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali chvály Bohu a vězňové jim naslouchali.

26

Vtom nastalo tak veliké zemětřesení, že se vězení otřáslo v základech. Všechny dveře se hned otevřely a všem spadly okovy.

27

Žalářník se probudil, a když uviděl dveře vězení otevřené, vytáhl meč a chtěl se zabít v domnění, že vězňové utekli.

28

Pavel však hlasitě vykřikl: "Neubližuj si! Všichni jsme tu!"

29

Žalářník si řekl o světlo, vběhl dovnitř a rozechvěn padl před Pavlem a Silasem na kolena.

30

Pak je vyvedl ven a ptal se: "Pánové, co mám dělat, abych byl spasen?"

31

Odpověděli: "Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i tvůj dům!"

32

Potom přinesli Pánovo slovo jemu i všem u něj doma.

33

(Ještě v tu noční hodinu je totiž vzal k sobě, aby jim omyl rány.) Hned nato se dal s celou svou domácností pokřtít.

34

Uvedl je do svého domu, prostřel stůl a radoval se, že s celou domácností uvěřil Bohu.

35

Když se rozednilo, poslali městští správci biřice se vzkazem: "Propusť ty lidi!"

36

Žalářník tedy Pavlovi řekl: "Správci vzkázali, že máte být propuštěni. Pojďte ven a odejděte v pokoji."

37

Pavel však odpověděl: "Zbili nás veřejně. Potom nás, římské občany, bez soudu vsadili do vězení - a teď nás chtějí vyhnat potají? To tedy ne! Ať přijdou a vyvedou nás sami!"

38

Biřicové to šli vyřídit městským správcům. Když uslyšeli, že to jsou římští občané, polekali se

39

a šli je prosit za odpuštění. Vyvedli je ven a prosili je, ať opustí město.

40

Pavel a Silas tedy vyšli z vězení, přišli k Lydii, kde se uviděli s bratry, povzbudili je a odešli.