Skutky Apoštolské 12

1

V té době král Herodes krutě napadl některé z těch, kdo patřili k církvi.

2

Jakuba, bratra Janova, popravil mečem,

3

a když viděl, že se to Židům líbí, rozhodl se zatknout i Petra. (Bylo to během Svátku nekvašených chlebů.)

4

Když se ho zmocnil, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi čtveřicemi vojáků. Po Velikonocích ho totiž chtěl předvést k veřejnému slyšení.

5

Petr byl takto hlídán ve vězení, ale církev se za něj vroucně modlila k Bohu.

6

Noc předtím, než ho chtěl Herodes předvést, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže přede dveřmi hlídaly vězení.

7

Vtom vedle něj stanul Hospodinův anděl a v cele zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku a vzbudil ho: "Rychle vstávej!" Řetězy mu spadly z rukou

8

a anděl mu řekl: "Oblékni se a obuj." Když to udělal, anděl pokračoval: "Vezmi si plášť a pojď za mnou."

9

Petr ho následoval ven, ale nevěděl, že to s tím andělem je doopravdy; myslel si, že má vidění.

10

Když minuli první i druhou stráž, přišli k železné bráně, která vedla do města, a ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli ven, přešli jednu ulici a vtom jej anděl opustil.

11

Když Petr přišel k sobě, řekl si: "Teď vidím, že to bylo doopravdy! Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával."

12

Když to pochopil, šel do domu Marie, matky Jana Marka, kam se mnozí sešli k modlitbám.

13

Petr zatloukl na dveře brány a přišla otevřít služka jménem Rhodé.

14

Když poznala Petrův hlas, samou radostí neotevřela bránu, ale běžela dovnitř se zprávou, že Petr stojí před branou.

15

Říkali jí: "Blázníš?!" Když ale tvrdila, že je to pravda, řekli: "To musí být jeho anděl."

16

Petr však nepřestával tlouci. Když konečně otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni.

17

Pohybem ruky je utišil a vyprávěl jim, jak ho Pán vyvedl z vězení. Potom řekl: "Povězte to Jakubovi a bratrům." Vyšel ven a zamířil jinam.

18

Když se rozednilo, mezi vojáky vypukl nemalý rozruch nad tím, co se stalo s Petrem.

19

Herodes ho marně hledal. Stráže nechal po výslechu popravit a odebral se z Judska do Cesareje, kde zůstal.

20

Herodes se tehdy velmi hněval na Týrské a Sidonské. Proto se za ním svorně vypravili, a když si získali královského komořího Blasta, žádali o smír (jejich kraj byl totiž závislý na dodávkách z králova území).

21

Ve stanovený den se Herodes v královském rouše posadil na trůn a pronesl k nim řeč.

22

Lid začal volat: "Hlas boží, ne lidský!"

23

A vtom jej udeřil Hospodinův anděl, protože nevzdal slávu Bohu: vypustil duši rozežrán červy.

24

Boží slovo se pak šířilo a rozmáhalo se.

25

Když Barnabáš a Saul splnili svůj úkol, vrátili se z Jeruzaléma a vzali s sebou i Jana Marka.