Lukáš 9

1

Ježíš pak svolal svých Dvanáct, dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a uzdravovat nemoci

2

a poslal je ohlašovat Boží království a uzdravovat nemocné.

3

Řekl jim: "Nic si na tu cestu neberte: ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze; neberte si ani náhradní košile.

4

Do kteréhokoli domu vejdete, zůstaňte tam a odtud zas jděte dál.

5

Kdekoli by vás nepřijali, vyjděte z toho města a setřeste si prach z nohou na svědectví proti nim."

6

A tak vyšli a chodili po okolních vesnicích. Kázali evangelium a všude uzdravovali.

7

Když se o všem, co se dělo, doslechl i tetrarcha Herodes, nevěděl, co si má myslet. Někteří říkali: "Jan vstal z mrtvých,"

8

jiní, že prý se zjevil Eliáš, a další, že vstal jeden z dávných proroků.

9

"Jana jsem sťal," říkal si Herodes. "Kdo to tedy je, že o něm slyším takové věci?" A toužil se s ním setkat.

10

Apoštolové se potom vrátili za Ježíšem a vyprávěli mu, co všechno dělali. Tehdy je vzal s sebou a odešel s nimi do ústraní poblíž města jménem Betsaida.

11

Jakmile se to dozvěděly zástupy, vydaly se za ním. Přijal je tedy, vyprávěl jim o Božím království a uzdravoval ty, kdo potřebovali uzdravit.

12

Když se začalo chýlit k večeru, přišlo za ním jeho Dvanáct. "Propusť ten zástup," řekli mu. "Ať se rozejdou do okolních vesnic a statků a najdou si tam nocleh a stravu, protože tady jsme v pustině."

13

Odpověděl jim: "Vy jim dejte najíst." "Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby," namítli. "Ledaže bychom šli a všem těm lidem jídlo koupili."

14

(Jen mužů tam bylo kolem pěti tisíc.) "Posaďte je ve skupinách asi po padesáti," řekl Ježíš učedníkům.

15

Když to udělali a všechny posadili,

16

vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal je, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali zástupu.

17

Všichni se najedli do sytosti a sebralo se ještě dvanáct košů nalámaných kousků, které jim zbyly.

18

Jednou, když se odešel modlit do ústraní, zeptal se přítomných učedníků: "Za koho mě mají zástupy?"

19

"Někteří za Jana Křtitele," odpověděli, "jiní za Eliáše a další říkají, že vstal jeden z dávných proroků."

20

"A za koho mě máte vy?" zeptal se. "Za Božího Mesiáše!" odpověděl mu Petr.

21

Tehdy je přísně napomenul, aby to nikomu neříkali.

22

Pověděl jim: "Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, vrchními kněžími i znalci Písma, být zabit a třetího dne vstát z mrtvých."

23

Všem pak řekl: "Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, bere svůj kříž každý den a následuje mne.

24

Kdokoli by si chtěl zachránit život, ztratí jej, ale kdokoli by ztratil svůj život pro mě, ten jej zachrání.

25

Co je člověku platné, kdyby získal celý svět, ale sám sebe ztratil nebo sám sobě uškodil?

26

Kdokoli by se styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde ve své slávě a ve slávě Otce a svatých andělů.

27

Říkám vám popravdě: Někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří Boží království."

28

Asi po týdnu vzal k sobě Petra, Jakuba a Jana a vystoupil na horu, aby se modlil.

29

Zatímco se modlil, změnil se vzhled jeho tváře, jeho oděv zbělel a rozzářil se.

30

A hle, mluvili s ním dva muži. Byli to Mojžíš a Eliáš,

31

kteří se ukázali ve slávě a mluvili o jeho odchodu, k němuž mělo dojít v Jeruzalémě.

32

Petr a jeho druhové však byli přemoženi spánkem. Jakmile se probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže po jeho boku.

33

Když se od něj začali vzdalovat, Petr Ježíše oslovil: "Mistře, dobře, že jsme tu! Uděláme tu tři stánky - jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." Nevěděl ale, co říká.

34

Než to dořekl, objevil se oblak a zahalil je. Když se ocitli v tom oblaku, dostali strach.

35

Z oblaku se ozval hlas: "Toto je můj Syn, můj Vyvolený. Toho poslouchejte."

36

Když ten hlas dozněl, našli tam jen samotného Ježíše. Zůstali zticha a v těch dnech nikomu neprozradili, co viděli.

37

Když pak druhý den sestoupili z hory, vyšla mu naproti velká spousta lidí.

38

Vtom jeden muž z davu vykřikl: "Mistře, prosím tě, smiluj se nad mým synem - mám jenom jeho!

39

Náhle ho napadá zlý duch a zničehonic začne křičet. Zmítá jím, až má pěnu u úst. Sotva ho kdy opouští a hrozně ho trápí.

40

Prosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli!"

41

"Vy nevěřící a zvrácené pokolení!" zvolal Ježíš. "Jak dlouho ještě budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď sem svého syna."

42

Než k němu došel, démon ho porazil a začal jím zmítat. Ježíš okřikl nečistého ducha, uzdravil chlapce a vrátil ho jeho otci.

43

Všichni byli ohromeni Boží velkolepostí. Zatímco všichni žasli nad vším, co udělal, Ježíš se obrátil ke svým učedníkům:

44

"Dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude vydán do lidských rukou."

45

Oni však ten výrok nepochopili. Jeho smysl jim zůstal skryt, takže mu nerozuměli, ale báli se ho zeptat.

46

Tehdy mezi nimi vyvstala otázka, kdo z nich je největší.

47

Když Ježíš viděl, jaké myšlenky mají v srdci, vzal dítě, postavil je vedle sebe

48

a řekl jim: "Kdokoli přijme takové dítě v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli přijme mne, přijímá Toho, který mě poslal. Kdo je totiž mezi vámi ze všech nejmenší, ten bude veliký."

49

"Mistře," řekl mu na to Jan, "viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vymítá démony, a bránili jsme mu, protože nechodí s námi."

50

"Nebraňte mu," odpověděl Ježíš. "Kdo není proti nám, je s námi."

51

Když se začal blížit čas, kdy měl být vzat vzhůru, pevně se rozhodl k cestě do Jeruzaléma.

52

Vyslal před sebou posly a ti šli napřed do jedné samařské vesnice, aby pro něj vše připravili.

53

Místní ho ale nepřijali, protože byl rozhodnut jít do Jeruzaléma.

54

Když to viděli učedníci Jakub a Jan, navrhli: "Pane, máme přivolat oheň z nebe, aby je pohltil?"

55

Ježíš se však obrátil a okřikl je.

56

Šli tedy do jiné vesnice.

57

Cestou mu někdo řekl: "Budu tě následovat, kamkoli půjdeš."

58

Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil."

59

Jiného vyzval: "Pojď za mnou!" On ale řekl: "Pane, dovol, ať nejdřív odejdu a pochovám svého otce."

60

Ježíš mu odpověděl: "Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé; ty pojď rozhlašovat Boží království!"

61

Další mu řekl: "Pane, půjdu za tebou, ale dovol, ať se napřed rozloučím se všemi doma."

62

Ježíš mu odpověděl: "Kdo se chopí pluhu a ohlíží se zpátky, nehodí se pro Boží království."