Lukáš 2

1

V těch dnech vydal César Augustus nařízení, aby v celé říši proběhlo sčítání lidu.

2

(Toto sčítání proběhlo předtím, než se Quirinius stal správcem Sýrie.)

3

Všichni se tedy šli dát zapsat, každý do svého města.

4

I Josef z Galileje se vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova),

5

aby se nechal zapsat se svou snoubenkou Marií, která byla těhotná.

6

Když tam byli, Marii se naplnil čas k porodu

7

a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo.

8

V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda.

9

Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili,

10

ale anděl jim řekl: "Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi.

11

Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel - váš Mesiáš a Pán.

12

A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích."

13

A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha:

14

"Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle."

15

Jakmile od nich andělé odešli do nebe, pastýři si řekli: "Pojďme do Betléma! Podíváme se, jak se stalo, co nám Hospodin oznámil."

16

Pospíšili si tedy, a když přišli, nalezli Marii, Josefa i děťátko ležící v jeslích.

17

Poté, co ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno,

18

a všichni, kdo to slyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři říkali.

19

Marie všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci.

20

A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha, že slyšeli a viděli všechno tak, jak jim bylo řečeno.

21

Osmého dne, když přišel čas obřízky, mu dali jméno Ježíš, jak ho anděl pojmenoval před jeho početím.

22

Když pak přišel čas jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Hospodinem,

23

jak je psáno v Hospodinově zákoně: "Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Hospodinu,"

24

a přinesli oběť, jak říká Hospodinův zákon: "Dvě hrdličky nebo dvě holoubata."

25

A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk byl spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl na něm.

26

Duchem svatým mu bylo sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše.

27

Veden Duchem tedy přišel do chrámu. Když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona,

28

vzal ho do náručí, dobrořečil Bohu a řekl:

29

"Nyní, Hospodine, podle svého slova propouštíš svého služebníka v pokoji.

30

Neboť mé oči spatřily tvé spasení,

31

jež jsi připravil před očima všech lidí -

32

světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele."

33

Ta slova naplnila jeho otce i matku úžasem.

34

Simeon jim požehnal a Marii, jeho matce, řekl: "Hle, on je určen k pádu i k pozdvižení mnohých v Izraeli. Stane se znamením, jež bude odmítáno

35

(a tvou vlastní duši pronikne meč), aby vyšlo najevo myšlení mnoha srdcí."

36

Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Byla ve velmi pokročilém věku. Když se jako dívka vdala, žila sedm let se svým mužem

37

a potom byla vdovou až do svých osmdesáti čtyř let. Nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami.

38

Přistoupila ve stejnou chvíli, vzdávala chválu Bohu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení.

39

Když vykonali všechno podle Hospodinova zákona, vrátili se do svého města Nazaretu v Galileji.

40

Chlapec pak rostl a sílil, naplňován moudrostí, a Boží milost byla s ním.

41

Jeho rodiče chodívali každý rok slavit Velikonoce do Jeruzaléma.

42

Také když mu bylo dvanáct let, putovali se účastnit slavnosti jako obvykle.

43

Když svátky skončily a oni se vraceli domů, chlapec Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.

44

V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty, než ho začali hledat mezi příbuznými a známými.

45

Když ho však nenašli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.

46

Po třech dnech ho našli v chrámu, jak sedí mezi učiteli, naslouchá jim a klade jim otázky.

47

Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi,

48

ale když ho uviděli rodiče, zhrozili se. "Cos nám to udělal, synu?" řekla mu jeho matka. "Pohleď, tvůj otec a já jsme tě zoufale hledali!"

49

"Proč jste mě hledali?" odpověděl. "Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?"

50

Oni však nechápali, o čem mluví.

51

Potom se s nimi vrátil do Nazaretu a byl jim poslušný. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.

52

Ježíš zatím rostl a byl čím dál moudřejší a milejší Bohu i lidem.