Lukáš 19

1

Ježíš přišel do Jericha a procházel jím.

2

A hle, byl tam muž jménem Zacheus, hlavní výběrčí daní a veliký boháč.

3

Toužil se podívat, kdo je Ježíš, ale kvůli davu nemohl, neboť byl malé postavy.

4

Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, až tudy půjde.

5

Když tam Ježíš dorazil, vzhlédl a řekl mu: "Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat u tebe doma."

6

Rychle tedy slezl a radostně ho přijal.

7

Všichni, kdo to viděli, si ale stěžovali: "To šel na návštěvu k takovému hříšníkovi?!"

8

Zacheus potom vstal a řekl Pánu: "Podívej se! Polovinu svého majetku teď dávám chudým, Pane, a kohokoli jsem nespravedlivě odíral na daních, vrátím mu to čtyřnásobně."

9

"Dnes přišlo do tohoto domu spasení," řekl mu na to Ježíš. "I on je přece syn Abrahamův!

10

Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené."

11

Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království.

12

Řekl jim: "Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král.

13

Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.'

14

Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!'

15

Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal.

16

Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.'

17

Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.'

18

Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.'

19

Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.'

20

Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku,

21

neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.'

22

Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel?

23

Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?'

24

Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.'

25

‚Pane,' namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.'

26

Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

27

A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.'"

28

Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému.

29

Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků

30

se slovy: "Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte.

31

Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.'"

32

Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl.

33

Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: "Proč to oslátko odvazujete?"

34

"Pán ho potřebuje," odpověděli.

35

Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně.

36

A jak jel, prostírali své pláště na cestu.

37

Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli.

38

Volali: "Požehnaný král, jenž přichází v Hospodinově jménu! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!"

39

V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: "Mistře, napomeň své učedníky!"

40

Odpověděl jim: "Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!"

41

Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním:

42

"Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto.

43

Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran

44

a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení."

45

Potom přišel do chrámu a začal z něj vyhánět ty, kdo tam prodávali.

46

"Je psáno," říkal jim, "‚Můj dům je domem modlitby,' ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů'!"

47

Každý den pak učil v chrámu. Vrchní kněží, znalci Písma a přední muži z lidu zatím hledali způsob, jak ho zničit.

48

Nevěděli ale, jak to provést, protože všechen lid mu visel na rtech.