Lukáš 12

1

Mezitím se shromáždil mnohatisícový dav, takže lidé po sobě šlapali. Ježíš promluvil především ke svým učedníkům: "Dávejte si pozor na farizejský kvas, jímž je pokrytectví.

2

Není totiž nic skrytého, co nebude zjeveno, ani nic tajného, co nebude poznáno.

3

Co jste říkali ve tmě, bude slyšet na světle, a co jste ve svých pokojích šeptali do ucha, se bude hlásat ze střech.

4

Vám, svým přátelům, říkám: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo a potom nemají, co by udělali víc.

5

Ukážu vám, koho se máte bát: Bojte se Toho, který když zabije, má moc uvrhnout do pekla. Ano, říkám vám, Toho se bojte.

6

Neprodává se snad pět vrabců za dva haléře? Přitom ani jeden z nich není před Bohem zapomenut.

7

Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě! Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.

8

Říkám vám: Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i Syn člověka vyzná před Božími anděly.

9

Kdo mě ale před lidmi zapře, ten bude zapřen před Božími anděly.

10

Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno, ale tomu, kdo by se rouhal Duchu svatému, odpuštěno nebude.

11

Když vás povedou do shromáždění a před vrchnosti a vlády, nestarejte se, čím a jak se máte hájit a co říkat.

12

Duch svatý vás v tu chvíli naučí, co máte říci."

13

Někdo z davu ho požádal: "Mistře, řekni mému bratrovi, ať se se mnou rozdělí o dědictví!"

14

"Člověče," odpověděl mu Ježíš, "kdo mě ustanovil vaším soudcem nebo rozhodčím?"

15

Tehdy všem řekl: "Dejte si pozor, varujte se veškeré chamtivosti! Život přece nespočívá v hromadění majetku."

16

Potom jim vyprávěl podobenství: "Pole jednoho bohatého člověka přineslo hojnou úrodu.

17

Přemýšlel: ‚Co si počnu? Vždyť nemám kam shromáždit úrodu!'

18

Pak si řekl: ‚Udělám tohle - zbořím své stodoly, postavím větší a do nich shromáždím všechno své obilí a zásoby.

19

Pak si budu moci říci: Podívej, máš spoustu zásob na spoustu let. Oddechni si, jez, pij, užívej!'

20

Bůh mu ale řekl: ‚Ty blázne! Dnes v noci umřeš. Čí bude, co sis nachystal?'

21

Tak je to, když někdo hromadí pro sebe, ale nebohatne v Bohu."

22

Potom se obrátil ke svým učedníkům: "Říkám vám, nemějte starost o svůj život ani o své tělo - co budete jíst a co si oblečete.

23

Život je přece víc než jídlo a tělo víc než oblečení.

24

Podívejte se na havrany. Nesejí ani nežnou, nemají spíže ani stodoly, ale Bůh je živí. Čím větší cenu máte vy než ptáci!

25

Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den?

26

Když nezmůžete ani to nejmenší, proč se staráte o to ostatní?

27

Podívejte se na lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.

28

Když Bůh takto obléká trávu, která je dnes na louce a zítra bude hozena do pece, čím spíše vás, vy malověrní?!

29

Nezabývejte se tím, co budete jíst a co pít, ani se tím nezneklidňujte.

30

Všechny ty věci vyhledávají pohané tohoto světa, ale váš Otec ví, že je potřebujete.

31

Hledejte raději jeho království a toto vše vám bude přidáno.

32

Neboj se, malé stádečko. Vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.

33

Prodávejte svůj majetek a dávejte chudým. Pořiďte si měšce, které nezchátrají, nehynoucí poklad v nebi, kam zloděj nepřijde a kde mol neničí.

34

Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce."

35

"Mějte přepásaná bedra a rozsvícené lampy.

36

Buďte jako lidé očekávající, kdy se jejich pán vrátí ze svatby, aby mu otevřeli, hned jak přijde a zatluče.

37

Blaze služebníkům, které pán při svém příchodu zastihne bdící. Amen, říkám vám, že se opáše zástěrou, posadí je za stůl, přistoupí a bude jim sloužit.

38

Přijde-li uprostřed noci nebo před svítáním a zastihne je připravené, blaze jim.

39

Pochopte, že kdyby hospodář věděl, v jakou hodinu má přijít zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu.

40

Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, o které netušíte."

41

"Pane," zeptal se ho Petr, "říkáš to podobenství jen nám, nebo i všem ostatním?"

42

Pán odpověděl: "Kdo je ten věrný a moudrý správce, kterého pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim v patřičný čas dával vyměřený pokrm?

43

Blaze služebníku, kterého jeho pán při příchodu zastihne, že tak jedná.

44

Vpravdě vám říkám, že ho ustanoví nad vším svým majetkem.

45

Kdyby si ale ten služebník v srdci řekl: ‚Můj pán dlouho nejde' a začal by bít sluhy a služky a jíst, pít a opíjet se,

46

pak jeho pán přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná, odhalí ho a vykáže ven mezi nevěrné.

47

Služebník, který znal vůli svého pána, ale nepřipravil se a nejednal podle jeho vůle, bude hodně bit.

48

Ten, který ji neznal, bude bit méně, i když dělal trestuhodné věci. Komukoli je hodně dáno, od toho bude hodně vyžádáno. Komu svěřili hodně, od toho vyžádají víc.

49

Přišel jsem na zem založit oheň a jak toužím, aby už hořel!

50

Mám ale podstoupit křest a jak je mi úzko, dokud se nevykoná!

51

Myslíte si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj? Říkám vám, ne pokoj, ale rozdělení!

52

Od nynějška jich bude pět rozděleno v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem.

53

Otec bude proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."

54

Potom se obrátil k zástupům: "Když vidíte od západu přicházet oblak, hned říkáte: ‚Blíží se liják,' a je to tak.

55

Když fouká jižní vítr, říkáte: ‚Bude horko,' a bývá.

56

Pokrytci! Umíte rozeznat úkazy na zemi i na nebi; jak to, že nerozeznáte, jaký je teď čas?

57

A proč ani sami nepoznáte, co je správné?

58

Když jdeš se svým odpůrcem k vrchnosti, snaž se s ním cestou vypořádat. Jinak tě potáhne k soudci, soudce tě vydá biřici a biřic tě vsadí do vězení.

59

Říkám ti: Nikdy odtud nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř."