Lukáš 10

1

Potom Pán určil dalších dvaasedmdesát a vyslal je před sebou po dvou do každého města a místa, kam měl sám přijít.

2

Řekl jim: "Žeň je obrovská, ale dělníků málo. Proto proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň.

3

Jděte. Hle, posílám vás jako beránky mezi vlky.

4

Neberte s sebou měšec ani mošnu ani obuv a s nikým se po cestě nezdravte.

5

Do kteréhokoli domu vejdete, nejdříve řekněte: ‚Pokoj tomuto domu.'

6

Bude-li tam přítel pokoje, váš pokoj spočine na něm; a pokud ne, navrátí se k vám.

7

V tom domě zůstávejte a jezte a pijte, co nabízejí - dělník si přece zaslouží svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu.

8

V kterémkoli městě vás přijmou, jezte, co vám nabídnou.

9

Uzdravujte v tom městě nemocné a říkejte jim: ‚Přišlo k vám Boží království.'

10

Když ale přijdete do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte:

11

‚Setřásáme na vás i ten prach z vašeho města, který nám ulpěl na nohou. Vězte ale, že přišlo Boží království!'

12

Říkám vám, že v onen den bude lehčeji Sodomě než takovému městu.

13

Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by činili pokání v pytlovině a popelu.

14

Týru a Sidonu však bude na soudu lehčeji než vám.

15

A ty, Kafarnaum, které jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla budeš svrženo.

16

Kdo vám naslouchá, naslouchá mně. Kdo vás odmítá, odmítá mě. Kdo odmítá mě, odmítá Toho, který mě poslal."

17

Když se těch dvaasedmdesát vrátilo, radostně mu říkali: "Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!"

18

Odpověděl jim: "Viděl jsem, jak satan spadl z nebe jako blesk.

19

Hle, uděluji vám moc šlapat po hadech a štírech i po veškeré síle nepřítele a vůbec nic vám neublíží.

20

Neradujte se ale z toho, že se vám poddávají duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích."

21

V tu chvíli se Ježíš rozveselil v Duchu svatém a řekl: "Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo.

22

Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo neví, kdo je Syn, jedině Otec, a kdo je Otec, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit."

23

V soukromí se pak obrátil k učedníkům a řekl jim: "Blaze očím, které vidí, co vy vidíte.

24

Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli spatřit, co vy vidíte, ale nespatřili, a slyšet, co slyšíte, ale neslyšeli."

25

A hle, jeden znalec Zákona vstal a chtěl ho vyzkoušet: "Mistře, co mám dělat, abych se stal dědicem věčného života?"

26

Ježíš mu řekl: "Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?"

27

Odpověděl: "‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí,' a ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.'"

28

"Správně jsi odpověděl," řekl mu Ježíš. "Dělej to a budeš žít."

29

On se ale chtěl nějak ospravedlnit, a tak se Ježíše zeptal: "A kdo je můj bližní?"

30

Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk byl na cestě z Jeruzaléma do Jericha přepaden lupiči. Obrali ho, zbili, nechali ho tam ležet polomrtvého a odešli.

31

Náhodou tudy šel jeden kněz; když ho uviděl, obloukem se mu vyhnul.

32

Podobně to bylo s levitou, který se tam objevil; když ho uviděl, obloukem se mu vyhnul.

33

Potom k němu přišel jeden Samaritán, který tudy cestoval; když ho uviděl, byl pohnut soucitem.

34

Přistoupil, ovázal mu rány a polil je olejem a vínem. Naložil ho na svého mezka, dovezl do hostince a postaral se o něj.

35

Druhého dne vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: ‚Postarej se o něj. Cokoli bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se vrátím.'

36

Co myslíš - kdo z těch tří byl tomu přepadenému bližním?"

37

"Ten, který mu prokázal milosrdenství," odpověděl znalec Zákona. "Jdi a jednej tak i ty," řekl mu Ježíš.

38

Cestou přišel do jedné vesnice, kde ho k sobě přijala jistá žena jménem Marta.

39

Její sestra Marie se posadila k Pánovým nohám a poslouchala jeho slova.

40

Marta však byla zaneprázdněna spoustou práce. Nakonec za ním přišla a řekla: "Pane, tebe nezajímá, že má sestra nechala všechnu práci na mně? Řekni jí přece, ať mi pomůže!"

41

Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi.

42

Jen jedno je však potřeba. Marie si vybrala správně a to jí nikdo nevezme."