Marek 2

1

Po několika dnech opět přišel do Kafarnaum. Když se proslechlo, že je doma,

2

shromáždilo se takové množství lidí, že už se nevešli ani ke dveřím. Zatímco k nim promlouval Slovo,

3

přišli k němu čtyři muži a nesli ochrnutého.

4

Kvůli davu ho ale k němu nemohli přinést, a tak odkryli střechu nad místem, kde byl, probořili ji a nosítka s tím ochrnutým spustili dolů.

5

Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny."

6

Byli tu ale někteří ze znalců Písma. Seděli tam a v srdcích si říkali:

7

"Jak to mluví? To je rouhání! Kdo může odpouštět hříchy než samotný Bůh?"

8

Ježíš v duchu ihned poznal, co si pro sebe říkají, a zeptal se jich: "Jak to přemýšlíte?

9

Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚Tvé hříchy jsou odpuštěny,' anebo: ‚Vstaň, vezmi si lehátko a choď?'

10

Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy" - tehdy pověděl ochrnutému -

11

"říkám ti, vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů."

12

On hned vstal, přede všemi vzal své lehátko a odešel. Všichni byli ohromeni a oslavovali Boha: "Nic takového jsme nikdy neviděli!"

13

Ježíš šel znovu na břeh jezera. Všechen zástup tam přicházel k němu a on je vyučoval.

14

Když cestou uviděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, řekl mu: "Pojď za mnou." A on vstal a šel za ním.

15

Ježíš pak stoloval v jeho domě a spolu s Ježíšem a jeho učedníky tehdy stolovali i mnozí výběrčí daní a různí hříšníci. Mnozí takoví ho totiž následovali.

16

Když znalci Písma a farizeové uviděli, že jí s výběrčími daní a hříšníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí s výběrčími daní a hříšníky?"

17

Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky."

18

Janovi učedníci a farizeové měli ve zvyku se postit. Někteří přišli a ptali se ho: "Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?"

19

Ježíš jim odpověděl: "Mohou se ženichovi přátelé postit, dokud je ženich ještě s nimi? Dokud mají ženicha u sebe, nemohou se postit.

20

Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy, v ten den, se budou postit.

21

Nikdo nepřišívá záplatu z nové látky na starý plášť. Jinak se ta nová výplň od starého utrhne a díra bude ještě horší.

22

Nikdo nelije nové víno do starých měchů. Jinak víno měchy roztrhne, víno se rozlije a měchy se zničí. Nové víno se lije do nových měchů."

23

Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy.

24

Farizeové mu řekli: "Podívej se! Jak to, že dělají, co se v sobotu nesmí?"

25

Odpověděl jim: "Copak jste nikdy nečetli, co udělal David, když měl se svými muži nouzi a hlad?

26

Jak za velekněze Abiatara vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i svým mužům?"

27

Potom dodal: "Sobota byla učiněna pro člověka, ne člověk pro sobotu.

28

Syn člověka je pánem i nad sobotou."