Zacharjáš 4

1

Potom mě ten anděl mluvící se mnou znovu probudil, jako se probouzí ten, kdo spí.

2

"Co vidíš?" zeptal se mě. "Vidím svícen," odpověděl jsem, "celý ze zlata. Na vrcholu má mísu se sedmi kahany a k těm sedmi kahanům na vrcholu svícnu vede po sedmi hubicích.

3

A u něj stojí dvě olivy, jedna vpravo od mísy a druhá vlevo."

4

Tehdy jsem se zeptal anděla mluvícího se mnou: "Co to znamená, pane?"

5

"Ty nevíš, co to znamená?" řekl mi anděl mluvící se mnou. "Ne, pane," odpověděl jsem.

6

Řekl mi: "Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem! praví Hospodin zástupů.

7

Co jsi, ty veliká horo? Před Zerubábelem jsi rovinou! Osadí totiž vrcholový kámen za hlučného křiku: ‚Milost, milost jemu!'"

8

Dostal jsem slovo Hospodinovo:

9

"Zerubábelovy ruce tento chrám založily a jeho ruce ho dokončí. Tehdy poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.

10

Kdo by pohrdal dnem malých začátků? Takoví se zaradují, až uvidí ten znamenitý kámen v ruce Zerubábelově." "Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, procházející všechnu zemi."

11

Zeptal jsem se ho: "A co znamenají ty dvě olivy vpravo a vlevo od svícnu?"

12

Zeptal jsem se znovu: "Co znamenají ty dvě olivové ratolesti, ze kterých dvěma zlatými trubicemi proudí zlatý olej?"

13

"Ty nevíš, co to znamená?" řekl mi. "Ne, pane," odpověděl jsem.

14

Tehdy mi řekl: "To jsou ti dva pomazaní olejem, kteří slouží Pánu vší země."