Abakuk 1

1

Ortel, který ve vidění přijal prorok Abakuk.

2

Jak dlouho mám, Hospodine, volat, a ty neslyšíš? Křičím k tobě: "Násilí!" a ty nezachráníš?

3

Proč mě necháváš vidět neštěstí? Proč bezpráví jen přihlížíš? Přede mnou jen zkáza a násilí, rostou hádky a rozpory.

4

Zákon se zdá být bezmocný a právo nelze prosadit. Spravedlivý obklíčen je ničemy, a tak se právo převrací.

5

"Jen se rozhlédněte po národech, užasněte a divte se! Já konám dílo ve vašich dnech, o kterém neuvěříte, i kdyby vám to někdo vyprávěl.

6

Hle - probouzím Babyloňany, národ krutý a prchlivý, který se rozejde širou zemí, aby obsadil území, jež jim nepatří.

7

Jsou strašliví a úděsní, právo a čest sami si určují.

8

Jejich koně jsou rychlejší než leopard, divočejší než vlci zvečera. Jejich jízda uhání střemhlav, jejich jezdci se ženou zdaleka, letí jak orel, jako když kořist napadá.

9

Každý přichází páchat násilí, kupředu míří každý z nich, zajatců jak písku sbírají.

10

Králům se jen vysmívají, k smíchu jsou jim vladaři. Každé pevnosti se smějí, navrší násep a dobudou ji.

11

Pak ale jako vítr přeletí a budou pryč - kdo má svou sílu za boha, se provinil!"

12

Copak tu nejsi, Hospodine, od věků? Ty neumíráš, svatý Bože můj. Ty jsi jim, Hospodine, svěřil soud, poslal jsi je, Skálo má, zjednat nápravu.

13

Ty máš však čisté oči, nemůžeš přihlížet trápení a dívat se na neštěstí. Proč tedy snášíš proradníky? Proč mlčíš, když darebák požírá spravedlivějšího, než je sám?

14

Učinil jsi lidi jak ryby v moři, jak drobnou havěť bez vůdce?

15

Nepřátelé ale všechny loví udicí, tahají čeřenem, chytají do sítí. Proto se radují a jásají,

16

proto své síti obětují a svému čeřeni pálí oběti. Vždyť si díky nim užívají do sytosti ty nejvydatnější pokrmy.

17

To budou pořád vyprazdňovat svou síť a bez lítosti vraždit národy?