Micheáš 6

1

Slyšte, co praví Hospodin: "Vstaň a veď žalobu před horami, ať pahorky slyší, co prohlásíš!

2

Slyšte, hory, Hospodinovu při, slyšte, odvěké zemské základy! Hospodin má žalobu na svůj lid, vznáší obvinění proti Izraeli:

3

Lide můj, co jsem ti udělal? Čím jsem tě vyčerpal? Odpověz mi!

4

Vyvedl jsem tě z Egypta, vykoupil tě z domu otroctví a postavil jsem ti do čela Mojžíše, Árona a Miriam.

5

Vzpomeň si, lide můj, co chystal moábský král Balák a co mu odpověděl Balaám, syn Beorův. Vzpomeň si, co se stalo od Šitimu po Gilgal, abys znal Hospodinovy spravedlivé skutky."

6

Jak mám před Hospodina předstoupit, jak se poklonit před Bohem nejvyšším? Mám před něj přijít se zápaly, s jednoletými telaty?

7

Má Hospodin zalíbení v tisíci beranech, v nesčíslných řekách oleje? Mám dát svého prvorozeného za svůj přestupek, vlastního potomka za hřích duše své?

8

Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe žádá Hospodin: Abys jednal spravedlivě, miloval milosrdenství a kráčel se svým Bohem v pokoře.

9

Hlas Hospodinův volá na město (a tvé jméno ctít je moudré): "Ať to slyší ten váš kmen, vy, shromáždění ve městě!

10

To mám trpět mrzké poklady v domě ničemy a míry ošizené a mizerné?

11

To mám uznávat nepoctivé váhy a falešná závaží v mošně?

12

Vaši boháči jsou násilníci a vaši občané mluví lež; hovoří zrádným jazykem!

13

Právě proto jsem tě ranil trápením, abych tě zničil za tvůj hřích.

14

Budeš jíst, ale nenasytíš se, bude ti kručet v břiše. Budeš tlačit, ale neporodíš, a co porodíš, to vydám meči.

15

Zaseješ, ale nedočkáš se sklizně; vylisuješ olivy, ale nepomažeš se olejem; vytlačíš mošt, ale vína se nenapiješ.

16

Řídíte se Omriho pravidly a všemi Achabovými způsoby; následujete jejich rady, a proto vás vydám zpustošení. Výsměch čeká vaše občany - budete tupeni, že jste můj lid!"