Micheáš 2

1

Běda těm, kdo chystají špatnosti, kdo osnují zlo i v posteli! Už od svítání je páchají - vždyť si to mohou dovolit.

2

Zatouží po poli a už je zabírají, po domě a už ho mají. Odírají muže i jejich rodiny, připravují je o dědictví.

3

A proto tak praví Hospodin: "Hle, já na tu tlupu chystám pohromu - teď už se nevykroutíte! Přestanete chodit s hlavou nahoru - ty časy budou zlé.

4

V ten den o vás složí popěvek, zazpívají vám posměšný žalozpěv: ‚To je náš konec - můj lid přišel o svůj majetek! Ach, on mi bere, co je mé, naše pole dělí mezi proradné!'"

5

A tak vám už nikdo nevyměří podíl v Hospodinově shromáždění.

6

"Neprorokovat!" říkají proroci. "Takhle se přece neprorokuje; taková hanba na nás nepřijde!"

7

To se má říkat, dome Jákobův: "Copak Hospodin ztratil trpělivost? Copak je tohle jeho dílo?" Nepřinesou snad má slova užitek těm, kteří žijí poctivě?

8

Vy ale jako nepřítel proti mému lidu stojíte. Strháváte pláště těm, kdo žijí pokojně, kdo bezelstně jdou kolem a nejednají bojovně.

9

Ženy v mém lidu vyháníte z útulných domovů a jejich děti navždy okrádáte o moji nádheru.

10

Seberte se a jděte - zde odpočinek nenajdete! Co se poskvrnilo, propadne zkáze, zničeno to bude strašlivě.

11

Kdyby nějaký prolhaný podvodník přišel se slovy: "Víno a pivo, tak zní mé proroctví" - to by byl prorok pro tento lid!

12

"Jistěže vás všechny posbírám, Jákobe, jistěže shromáždím zbytky Izraele. Umístím je pohromadě jak ovce v ohradě, budou jako stádo na své pastvině - veliká lidská změť.

13

Ten, který jim razí cestu, vyjde před nimi, a tak projdou branou a ven vyrazí. Jejich Král půjde před nimi - v jejich čele bude Hospodin!"