3 Mojžíšova 6

1

Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

2

"Dej Áronovi a jeho synům následující pokyny. Toto je zákon o zápalné oběti: Zápalná oběť ať zůstane celou noc až do rána v ohništi na oltáři, kde bude planout oheň.

3

Kněz ať si oblékne plátěné roucho a pod něj plátěné spodky. Vybere popel ze zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej poblíž oltáře.

4

Potom se převlékne a vynese popel na čisté místo ven za tábor.

5

Ať na oltáři plane oheň, ať nikdy nezhasne! Na něm kněz každé ráno zapálí dříví, na něm narovná zápalnou oběť a na něm nechá dýmat tuk pokojných obětí.

6

Ať na oltáři stále plane oheň, ať nikdy nezhasne!"

7

"Toto je zákon o moučné oběti: Áronovi synové ji přinesou před Hospodina k přední straně oltáře.

8

Kněz z té oběti vezme hrst jemné mouky s olejem i všechno kadidlo, které je na moučné oběti, a nechá tento památeční díl dýmat na oltáři jako příjemnou vůni Hospodinu.

9

Áron a jeho synové budou jíst, co z ní zůstane. Budou to jíst nekvašené, a sice na svatém místě, na nádvoří Stanu setkávání.

10

Nebudou to péci s kvasem, neboť jsem jim to dal jako podíl ze svých ohnivých obětí. Je to svatosvaté, tak jako oběť za hřích a oběť odškodnění.

11

Každý Áronův mužský potomek smí jíst z ohnivých obětí Hospodinu. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. Cokoli se jich dotkne, bude svaté."

12

Hospodin dále promluvil k Mojžíšovi:

13

"Áron i jeho synové budou v den svého pomazání přinášet Hospodinu tento obětní dar: desetinu efy jemné mouky jako stálou moučnou oběť, polovinu ráno a polovinu večer.

14

Bude se smažit na plotně. Nasáklou olejem a rozdrobenou na kousky ji pak přineseš, abys ji obětoval jako příjemnou vůni Hospodinu.

15

Áronův syn, který přijme kněžské pomazání po něm, udělá totéž. Věčným ustanovením náleží Hospodinu; nechť se celá obrátí v dým.

16

Každá moučná oběť přinášená knězem ať celá shoří; nebude se jíst."

17

Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

18

"Promluv k Áronovi a jeho synům. Toto je zákon o oběti za hřích: Na místě, kde se zabíjí zápalná oběť, se bude před Hospodinem zabíjet i oběť za hřích. Bude svatosvatá.

19

Kněz, který ji obětuje, ji bude jíst; ať je snědena na svatém místě, na nádvoří Stanu setkávání.

20

Cokoli se dotkne jejího masa, bude svaté. Kdyby trochu její krve stříklo na roucho, vyper potřísněnou látku na svatém místě.

21

Hliněná nádoba, v níž se vařilo její maso, ať je rozbita. Pokud se vařilo v mosazné nádobě, ať je vydrhnuta a vypláchnuta vodou.

22

Každý mužského pohlaví v kněžských rodinách ji smí jíst; bude svatosvatá.

23

Nesmí se však jíst žádná oběť za hřích, jejíž krev se vnáší do Stanu setkávání k vykonání obřadu smíření ve svatyni. Ta musí být spálena."