Ezechiel 37

1

Spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mě svým Duchem odvedl pryč a postavil mě doprostřed údolí plného kostí.

2

Prováděl mě mezi nimi kolem dokola a hle - celá ta pláň jimi byla poseta a byly úplně vyschlé.

3

"Synu člověčí," řekl mi, "mohou ty kosti ožít?" "Panovníku Hospodine," odpověděl jsem, "to víš ty."

4

Tehdy mi řekl: "Prorokuj o těchto kostech a řekni jim: Suché kosti, slyšte slovo Hospodinovo!

5

Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás přivedu ducha, abyste ožily.

6

Dám na vás šlachy a pokryji vás masem, potáhnu vás kůží a vložím do vás ducha, abyste ožily. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin."

7

Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo přikázáno. A zatímco jsem prorokoval, náhle se ozval hluk: kosti se s rachotem začaly připojovat jedna ke druhé.

8

Viděl jsem, jak se pokrývají šlachami a masem a jak se svrchu potahují kůží. Ducha však v sobě neměly.

9

Tehdy mi řekl: "Prorokuj k duchu. Prorokuj, synu člověčí, a řekni mu - Tak praví Panovník Hospodin: Přijď, duchu, ze čtyř stran a dechni do těchto pobitých, ať ožijí!"

10

A když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vstoupil do nich duch a ožili. Postavili se na nohy a byl jich obrovský, nesčíslný šik.

11

"Synu člověčí," řekl mi potom, "tyto kosti jsou celý dům Izraele. Říkají: ‚Naše kosti vyschly, nemáme žádnou naději, jsme ztraceni.'

12

Nuže, prorokuj a řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby; z těch hrobů vás vyvedu, lide můj, a přivedu vás do izraelské země.

13

Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin - až otevřu vaše hroby a z těch hrobů vás vyvedu, lide můj.

14

Vložím do vás svého Ducha, abyste ožili, a dám vám spočinout ve vaší zemi. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin. Jak jsem řekl, tak učiním, praví Hospodin."

15

Dostal jsem slovo Hospodinovo:

16

"Synu člověčí, vezmi si kus dřeva a napiš na něj: ‚Dřevo Judovo a jeho druhů ze synů Izraele'. Pak vezmi jiný kus a napiš na něj: ‚Dřevo Josefovo (totiž Efraimovo) a jeho druhů z celého domu Izraele'.

17

Pak je spoj jedno s druhým v jediné dřevo, ať jsou v tvé ruce jedno.

18

Až se tě tví krajané zeptají: ‚Nepovíš nám, co to má podle tebe znamenat?'

19

řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu dřevo Josefovo (které je v ruce Efraimově) a jeho druhů z izraelských kmenů a přiložím je ke dřevu Judovu. Spojím je v jediné dřevo a budou v mé ruce jedno.'

20

Podrž ta popsaná dřeva před jejich očima

21

a řekni jim - Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu syny Izraele z národů, kam odešli. Shromáždím je z celého okolí a přivedu je zpátky do vlasti.

22

V té zemi, na izraelských horách, je učiním jediným národem a všem jim bude kralovat jeden král. Už to nebudou dva národy, už se nebudou dělit na dvě království.

23

Už se nebudou poskvrňovat svými hnusnými modlami, svými nechutnými obrazy a všemi ostatními hříchy. Zachráním je odevšad, kde žili a hřešili, a očistím je. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem.

24

Můj služebník David bude jejich králem a všichni budou mít jediného pastýře. Budou se řídit mými zákony, dodržovat má ustanovení a jednat podle nich.

25

Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jákobovi a ve které bydleli jejich otcové. Budou v ní bydlet oni, jejich děti i děti jejich dětí až navěky a vůdcem jim navěky bude můj služebník David.

26

Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to věčná smlouva s nimi. Zasadím je a rozmnožím a uprostřed nich zřídím navěky svou svatyni.

27

Můj příbytek bude mezi nimi, já budu jejich Bůh a oni budou můj lid.

28

Tehdy národy poznají, že já jsem Hospodin, Posvětitel Izraele, až bude má svatyně navěky uprostřed nich."