Ezechiel 12

1

Dostal jsem slovo Hospodinovo:

2

"Synu člověčí, bydlíš mezi bandou vzbouřenců. Mají oči k vidění, ale nevidí, mají uši k slyšení, ale neslyší, protože je to banda vzbouřenců.

3

Synu člověčí, sbal si ranec jako vyhnanec a před jejich očima odejdi za bílého dne do vyhnanství. Před jejich očima odejdi z domova pryč do vyhnanství. Snad tomu porozumí, i když jsou banda vzbouřenců.

4

Za bílého dne, před jejich očima vynes svůj ranec sbalený jako do vyhnanství. K večeru se pak před jejich očima vydej na cestu, jako odcházejí vyhnanci.

5

Před jejich očima se prokopej zdí a vynes tudy své věci ven.

6

Vezmi si je na záda a před jejich očima je po setmění odnes pryč. Měj zahalenou tvář, abys neviděl svou zem. Dal jsem tě totiž domu Izraele jako znamení."

7

Udělal jsem tedy, co mi bylo přikázáno. Za bílého dne jsem vynesl svůj ranec sbalený jako do vyhnanství, k večeru jsem se vlastníma rukama prokopal zdí a po setmění jsem své věci před jejich očima odnesl na zádech pryč.

8

Ráno jsem dostal slovo Hospodinovo:

9

"Synu člověčí, ptal se tě dům Izraele, ta banda vzbouřenců: ‚Co to děláš?'

10

Řekni jim: Tak praví Panovník Hospodin - Tento ortel se týká vládce v Jeruzalémě a celého domu Izraele, který zůstal ve městě.

11

Řekni jim: Já jsem znamení pro vás! Předvedl jsem, co se stane jim. Půjdou do vyhnanství, do zajetí!

12

I jejich vládce si po setmění naloží věci na záda a odejde. Prokopou zeď, aby ho tudy vyvedli. Bude mít zahalenou tvář, takže už neuvidí svou zem.

13

Nastražím na něj svoji past a uvázne v mé síti. Odvedu ho do Babylonie, do země Chaldejců, ani tu ale neuvidí a zemře v ní.

14

Všechny, kdo jsou kolem něj, celou jeho družinu i vojsko rozpráším do všech stran a s taseným mečem je poženu.

15

Tak poznají, že já jsem Hospodin - až je rozptýlím mezi národy a rozpráším je po zemích.

16

Hrstku z nich ušetřím před mečem, hladem i morem, aby mezi národy, kam přijdou, vyprávěli o všech svých ohavnostech. Tehdy poznají, že já jsem Hospodin."

17

Dostal jsem slovo Hospodinovo:

18

"Synu člověčí! Třes se, když budeš jíst, a chvěj se úzkostí, když budeš pít.

19

Řekni lidu země: Toto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzaléma v izraelské zemi: Svůj chléb budou jíst v úzkostech a svoji vodu pít v hrůze, protože jejich země bude oloupena o všechno kvůli násilí všech jejích obyvatel.

20

Obydlená města zůstanou ležet v troskách a země bude zničena. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin."

21

Dostal jsem slovo Hospodinovo:

22

"Synu člověčí, co to máte v izraelské zemi za přísloví? Prý: ‚Dny utíkají, všechna vidění selhávají.'

23

Proto jim řekni: Tak praví Panovník Hospodin - S tímto příslovím skoncuji! Už ho v Izraeli nikdy nepoužijí. Naopak, řekni jim: Blíží se dny, kdy se všechna vidění naplní.

24

Z domu Izraele vymizí všechna falešná vidění i lichotivá věštění,

25

neboť já jsem Hospodin. Říkám, co říkám, a to slovo se naplní. Už žádné odklady! Za vašich časů, vy bando vzbouřenců, promluvím a to slovo naplním, praví Panovník Hospodin."

26

Dostal jsem slovo Hospodinovo:

27

"Synu člověčí, dům Izraele říká: ‚Ta jeho vidění se splní za dlouhé roky. Prorokuje o vzdálené budoucnosti.'

28

Proto jim řekni: Tak praví Panovník Hospodin - Žádné z mých slov už nesnese odklady. Cokoli řeknu, se naplní, praví Panovník Hospodin."