Jeremjáš 31

1

"V ten čas, praví Hospodin, budu Bohem všech rodů Izraele a oni budou mým lidem.

2

Tak praví Hospodin: "Lid, který unikne meči, nalezne milost na poušti; přicházím Izraeli dát odpočinutí."

3

Odedávna se mi ukazoval Hospodin: "Miluji tě láskou, jež trvá navěky, vztahuji se k tobě v milosrdenství.

4

Znovu tě zbuduji a budeš stát, panno izraelská. Znovu se chopíš tamburíny a vesele se roztančíš.

5

Znovu vysadíš vinice na horách v Samaří a ti, kdo je vysadí, je také sklidí.

6

Přijde den, kdy zvolají strážci v pohoří Efraim: ‚Vzhůru, vydejme se k Sionu, k Hospodinu, našemu Bohu!'"

7

Tak praví Hospodin: "Zpívejte radostí nad Jákobem, jásejte nad předním mezi národy, hlasitě oslavujte a říkejte: ‚Hospodin zachránil svůj lid, zachránil pozůstatek Izraele!'

8

Hle, přivedu je ze země severní, od konců světa je shromáždím. Mezi nimi i slepce a mrzáky, těhotné ženy a rodičky - vrátí se jich sem celé zástupy!

9

Budou přicházet s pláčem, půjdou v modlitbách, až je povedu. K potokům s vodou je přivedu přímou cestou, na níž neklesnou. Jsem přece Izraelův otec, můj prvorozený je Efraim!

10

Slyšte slovo Hospodinovo, národy, zvěstujte v krajích daleko za moři: ‚Ten, který rozehnal Izrael, jej zase shromáždí, nad svým stádem bude jako pastýř bdít.'

11

Ano, Hospodin Jákoba vykoupí, vysvobodí ho z rukou silnějších!

12

S jásotem přijdou na vrchol Sionu, rozzáří se Hospodinovou dobrotou - všude obilí, víno, olej, mladý brav a skot! Jejich duše budou zavlažovanou zahradou a chřadnout už nikdy nebudou.

13

Panna se tehdy vesele roztančí a mládenci i starci spolu s ní. Jejich truchlení v radost proměním, utěším je a rozveselím namísto trápení.

14

Duši kněží občerstvím hojností a můj lid se nasytí mými dary, praví Hospodin."

15

Tak praví Hospodin: "V Rámě je slyšet křik - nářek, pláč a hořké bědování. Ráchel tam pláče nad svými dětmi, nad jejich ztrátou se nedá utěšit!"

16

Tak praví Hospodin: "Neplač už, zadrž slzy, neboť tvá námaha dojde odměny, praví Hospodin: oni se ti z nepřátelské země vrátí!

17

Je tu naděje pro tvé potomky, praví Hospodin: tvé děti se vrátí do vlasti!

18

Jasně jsem slyšel Efraimův nářek: ‚Byl jsem nepovolný jako mladý býk, krotil jsi mě a už jsem zkrocený. Obrať mě, ať se vrátím zpět, vždyť ty jsi můj Bůh, Hospodine!

19

Po svém odvrácení činím pokání, po svém poučení se biji do hrudi. Stydím se a jsem zahanben, že nesu potupu svých mladých let.'

20

Není snad Efraim můj drahý syn? Není mé dítě, které miluji? Kdykoli o něm promluvím, vždy si ho znovu vybavím a v nitru cítím pohnutí. Slituji se nad ním, jistěže se slituji! praví Hospodin.

21

Postav si milníky, vyznač ukazatele, přemýšlej o cestě, kterou jdeš. Vrať se, izraelská panno, vrať se zpátky do svých měst!

22

Jak dlouho se ještě budeš toulat, dcero nevěrná? Hospodin stvoří na zemi novou věc: žena se bude ucházet o muže."

23

Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: "Až je přivedu zpět ze zajetí, bude se v judské zemi a v jejích městech znovu říkat: ‚Požehnej ti Hospodin, příbytku spravedlnosti, horo svatosti!'

24

Znovu tam bude žít všechen lid Judy - měšťané, rolníci i kočovníci se stády.

25

Ano, občerstvím duši znavených a duši chřadnoucích nasytím."

26

Nato jsem se probudil a prohlédl. Můj spánek byl sladký.

27

"Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy dům Izraele i dům Judy oseji lidmi i zvířaty.

28

Jako jsem nad nimi bděl, abych vyvracel a podvracel, bořil, ničil a pustošil, právě tak nad nimi budu bdít, abych budoval a sázel, praví Hospodin.

29

V těch dnech už nebudou říkat: ‚Rodiče jedli trpké hrozny a dětem trnou zuby.'

30

Každý totiž zemře za vlastní viny; každému, kdo jí trpké hrozny, budou trnout zuby.

31

Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy s domem Izraele a s domem Judy uzavřu novou smlouvu.

32

Ne ovšem takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je vzal za ruku a vyvedl je z Egypta - tuto mou smlouvu totiž porušili, ačkoli jsem byl jejich manželem, praví Hospodin.

33

Nuže, toto je smlouva, kterou po těch dnech uzavřu s domem Izraele, praví Hospodin: Svůj zákon vložím do jejich nitra a napíšu jim ho na srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.

34

Už se nebudou navzájem poučovat a jedni druhé nabádat: ‚Poznejte Hospodina!' Všichni mě totiž budou znát, od nejmenších až po největší z nich, praví Hospodin. Odpustím jim jejich viny a už nikdy nevzpomenu na jejich hřích."

35

Tak praví Hospodin, jenž nechává slunce ozařovat den a měsíc s hvězdami za světlo noci určuje, jenž vzdouvá moře, až jeho vlny řvou, a jehož jméno je Hospodin zástupů:

36

"Přestanou-li u mne platit tyto zákony, praví Hospodin, pak také símě Izraele přestane být u mne navždy národem."

37

Tak praví Hospodin: "Bude-li změřeno nebe nahoře a prozkoumány základy země v hlubině, pak také zavrhnu všechno símě Izraele za všechno, co provedli, praví Hospodin."

38

"Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy bude toto město znovu vystavěno pro Hospodina, od věže Chananel až k Nárožní bráně.

39

Měřicí šňůra se odtud natáhne až k vrchu Garev a pak se stočí do Goje.

40

Celé to údolí mrtvol a mastného popela, všechna ta pohřebiště až k potoku Kidron, až k rohu Koňské brány na východě, to vše bude zasvěceno Hospodinu a město už nikdy nebude vyvráceno ani zbořeno."