Izajáš 8

1

Hospodin mi řekl: "Vezmi si velikou tabuli a napiš na ni běžným písmem: Maher-šalal Chaš-baz (to je: Rychlá kořist, chvatný lup)."

2

Přizval jsem si k tomu spolehlivé svědky: kněze Uriáše a Zachariáše, syna Jeberechiášova.

3

Když jsem se pak doma miloval s prorokyní, počala a porodila syna. Hospodin mi řekl: "Dej mu jméno Maher-šalal Chaš-baz.

4

Než se to dítě naučí říkat: ‚Tati, mami,' bude bohatství Damašku i kořist Samaří odvlečena k asyrskému králi."

5

Hospodin mi pak ještě řekl:

6

"Protože ten lid zavrhl poklidně tekoucí vody Siloe a raduje se z Recina a syna Remaliášova,

7

hle, Pán na ně proto přivede prudké a mohutné vody Eufratu, totiž asyrského krále se vší jeho slávou. Všude vystoupí ze svého koryta, všude se vylije z břehů.

8

I Judu zaplaví, rozlije se a rozvodní, takže dosáhne až po bradu. Roztáhne křídla a naplní tvou zemi od obzoru k obzoru." Bůh je s námi - Immanuel!

9

Spolčete se, národy, a děste se, všechny daleké země, poslyšte: Ozbrojte se a děste se, ozbrojte se a děste se!

10

Zosnujte plán a zhroutí se, proneste řeč a nenaplní se; vždyť Bůh je s námi - Immanuel!

11

Toto mi řekl Hospodin, když mě pevně uchopil svou rukou a varoval mě, abych se nevydával cestou tohoto lidu:

12

"Neříkejte zrada všemu, co tento lid nazývá zradou. Čeho se oni bojí, toho se nebojte a nelekejte se.

13

Jen Hospodin zástupů ať je vám svatý - před ním mějte bázeň, jen z něho mějte strach.

14

On se vám stane svatyní, oběma domům Izraele však bude kamenem úrazu a skálou pádu; obyvatelům Jeruzaléma bude pastí a osidlem.

15

Mnozí se o něj zarazí, padnou a zraní se, chytí se do pasti, v níž uvíznou."

16

Uzavři svědectví, zapečeť Zákon mezi mými učedníky.

17

Budu očekávat na Hospodina, jenž skryl svou tvář před domem Jákobovým; budu na něj čekat s nadějí.

18

Hle - já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli jako divy a znamení od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sion.

19

Jistě vám řeknou: "Ptejte se věštců a duchařů, kteří šeptají a šveholí." To se lid nemá ptát svého Boha? To se má ptát mrtvých na živé?

20

K Zákonu a svědectví! Pokud však nechtějí, pak ať si říkají slova, v nichž není žádné světlo.

21

Lid potom bude bloudit zemí zbědovaný a hladový. Zoufalý hladem pohlédne vzhůru a bude zlořečit svému králi i svému Bohu.

22

Pohlédne na zemi a hle - soužení a tma, děsivé černo a bezvýchodná temnota! Soužená země však nezůstane v tmách. Tak jako dříve ponížil zemi Zabulon a zemi Neftalí, tak nakonec oslaví při cestě k moři, za Jordánem, Galileu pohanů: