Izajáš 65

1

Odpovídal jsem těm, kdo se neptali, dal jsem se najít těm, kdo o mě nestáli. Národu, který mé jméno nevzýval, jsem říkal: "Jsem tu! Jsem tu!"

2

Po celé dny jsem ruce vztahoval k lidu buřičů, kteří chodí cestou nedobrou za vlastní představou.

3

Ten lid mě stále dráždí tváří v tvář, když obětují v zahradách, kadidlo pálí na cihlách,

4

vysedávají při hrobkách, kde v noci drží stráž a jedí maso podsvinčat - v jejich hrncích je hnusná polévka!

5

Přitom říkají: "Zůstaň tam a nechoď blíž, neboť jsem svatější než ty!" Takoví mě dráždí jak v nose dým, jak oheň hořící celé dny.

6

Hle, toto stojí psáno přede mnou: Nebudu mlčet, ale odplatím, vrchovatě naplním jejich klín -

7

za to, jak jste se provinili i s vašimi otci, praví Hospodin. Protože na horách kadidlo obětovali, protože mě uráželi na návrších, za tehdejší skutky s nimi vyrovnám účty, naplním jejich klín.

8

Toto praví Hospodin: Jako když v hroznu najdou zdravé víno a řeknou: "Nenič ho, zbylo v něm něco dobrého," tak i já naložím se svými služebníky: Všechny je nezničím.

9

Z Jákobových beder vzbudím potomky, z Judy vzejde ten, kdo mé hory obsadí; moji vyvolení je obsadí, moji služebníci v nich budou žít.

10

Můj lid - ti kdo mě hledají - budou mít v Šáronu ovčí pastviny, jejich skot odpočine v achorském údolí.

11

Ale vás, kdo jste Hospodina opustili, vás, kdo jste zapomněli na horu mé svatosti, vás, kdo jste Štěstěně stůl prostírali, vás, kdo jste Osudu číše plnili -

12

nuže, vás tedy odsoudím k meči, všichni se skloníte a budete pobiti, neboť jsem volal, a vy jste neodpovídali, mluvil jsem, a vy jste neposlouchali, ale páchali jste, co je zlé v mých očích, zvolili jste si, co se mi nelíbí.

13

Nuže, toto praví Panovník Hospodin: Hle, moji služebníci budou jíst, vy však budete hladoví. Hle, moji služebníci budou pít, vy však budete žízeň mít. Hle, moji služebníci se budou veselit, vy však budete zklamaní.

14

Hle, moji služebníci budou zpívat štěstím, vy však budete křičet bolestí, kvílet budete samou úzkostí.

15

Své jméno zanecháte vyvoleným mým, aby je používali pro kletby: "Ať tě Panovník Hospodin zahubí!" Svým služebníkům však dá jméno jinačí.

16

Kdo bude na zemi dávat požehnání, bude to činit při Bohu pravdy; kdo bude na zemi přísahat, při Bohu pravdy to udělá. Minulá soužení budou zapomenuta, ukryta budou před mýma očima.

17

Hle - já stvořím nové nebe a novou zem; na minulé věci se zapomene, nikdo už nebude o nich přemýšlet.

18

Nuže, radujte se a buďte šťastní navěky z mého stvoření: Hle - já stvořím Jeruzalém ke štěstí a jeho lid k radosti.

19

Sám budu šťastný z Jeruzaléma, ze svého lidu se budu radovat - vždyť už v něm nebude slyšet pláč, křik se tam nebude už nikdy rozléhat!

20

Už nikdy tam nebude dítě, které by zemřelo po pár dnech, a nebude tam ani stařec, který by nenaplnil svůj věk. Ten, kdo zemře ve sto letech, bude mladíkem, a ten, kdo sta let nedosáhne, bude za proklatce.

21

Budou si stavět domy a bydlet v nich, sázet vinice a jejich plody jíst.

22

Nebudou stavět, aby bydleli jiní, nebudou sázet, aby to jiní zhltali. Můj lid bude žít, tak jako žijí stromy, dílo svých rukou si mí vyvolení užijí.

23

Už se nebudou marně dřít, nebudou plodit děti do hrůzy; jsou přece símě, kterému žehná Hospodin - oni i jejich potomci!

24

Ještě než zavolají, já jim odpovím; ještě než domluví, já je vyslyším.

25

Vlk a beránek se budou spolu pást, lev jako dobytče bude slámu žrát, pokrmem hada bude prach. Už žádná zloba, už žádná záhuba nikde na celé mé svaté hoře, praví Hospodin.