Izajáš 64

1

Jako když oheň zapálí roští a vodu v hrnci uvaří, tak ať tví nepřátelé tvé jméno poznají, ať se před tebou třesou národy!

2

Jako když jsi konal své nečekané divy - sestoupils a před tebou se hory roztřásly!

3

Od věků nikdy nikdo neslyšel, nikdo svým okem neviděl, že by nějaký Bůh kromě tebe tak jednal s těmi, kdo čekají na něj.

4

Zastáváš se těch, kdo rádi žijí správně, kdo na tvých cestách myslí na tebe. Hle, rozlítil ses, že jsme stále hřešili. Můžeme snad být spaseni?

5

Všichni jsme jako někdo nečistý, všechna naše spravedlnost jak hadry té, jež krvácí. Všichni vadneme jako list, jako vichrem unášeni svými vinami.

6

Nikdo tvé jméno nevzývá, nikdo se neprobouzí, po tobě nesahá, když jsi před námi skryl svou tvář a našim vinám nás vydal napospas.

7

Ty jsi však, Hospodine, Otec náš, my hlína jsme a ty Tvůrce náš, tvá ruka nás všechny uhnětla.

8

Nehněvej se, Hospodine, přespříliš, nevzpomínej navěky na náš hřích. Prosíme tě, už na nás pohlédni - my všichni jsme tvůj lid!

9

Tvá svatá města jsou zpustošena, ze Sionu je pustina, Jeruzalém leží v sutinách.

10

V tom našem svatém a slavném chrámě kdysi chválili tě naši otcové - teď je z něj ale jen spáleniště, vše, co nám bylo drahé, je zničené!

11

Budeš se přes to vše, Hospodine, držet zpět? Budeš mlčet a pokořovat nás bez konce?