Izajáš 29

1

Běda Arieli, Arieli - městu, v němž se David usídlil! Pokračujte si rok za rokem, věnujte se svým slavnostem.

2

Až ale v obklíčení sevřu Ariel, nastane žal a zármutek a Ariel mi bude oltářním ohništěm.

3

Svým táborem tě obklíčím, oblehnu tě věžemi, náspy proti tobě navrším.

4

Tehdy budeš mluvit vleže na zemi, z prachu bude znít tvé mumlání; tvůj hlas bude podobný duchu z podzemí, z prachu bude znít tvé sípění.

5

Jak prášek ale odletí horda těch cizáků, z hordy těch tyranů budou plevy ve větru. Stane se to náhle, v okamžiku

6

od Hospodina zástupů. On je navštíví hromem a zemětřesením, mohutným burácením, bouří a vichřicí, plamenem ohně, který vše pohltí.

7

Horda všech národů, jež proti Arieli bojují - ti, kdo proti němu vyšli do války, všichni, kdo oblehli jeho pevnosti, dopadnou jako sen, jak noční vidění.

8

Jako když lačný sní o tom, jak jí, ale probudí se hladový a jako když žíznivý sní o pití, ale probudí se vyčerpán s hrdlem vyprahlým - právě tak dopade horda všech národů, jež bojují proti hoře Sionu.

9

Trňte a ustrňte! Děláte slepé, slepí zůstaňte! Opilí jste, i když ne po víně, potácíte se jako po pivě.

10

Hospodin na vás vylil ducha mrákoty, zavřel vám oči - vaše proroky, zakryl vám hlavy - vaše vidoucí.

11

Toto celé vidění pro vás bude jako slova zapečetěné knihy. Když ji dáte někomu, kdo umí číst, se slovy: "Prosím čti," odpoví: "Nemohu, je zapečetěná."

12

A když ji dáte někomu, kdo číst neumí, se slovy: "Prosím čti," odpoví: "Neumím číst."

13

Proto Pán praví: Tento lid se ke mně přibližuje ústy a ctí mne svými rty, srdcem jsou mi však vzdálení. Když mě uctívají, není to nic víc než naučené lidské příkazy.

14

Proto tento lid znovu udivím, vykonám s nimi divy divoucí; moudrost jejich moudrých vymizí a vytratí se rozum rozumných.

15

Běda těm, kdo své úmysly před Hospodinem v hloubce skrývají, kteří své dílo ve tmě konají a myslí si: "Kdo nás uvidí? Kdo o nás ví?"

16

Takové nesmysly! Má se snad hrnčíř pokládat za jíl? Říká snad dílo o tvůrci: "On mě netvořil"? Říká snad hrnec o hrnčíři: "On nic neumí"?

17

Už brzy, za velmi krátký čas se z Libanonu stane sad a sad se bude za les počítat.

18

V ten den hluší slova knihy uslyší, oči slepých prohlédnou z černé tmy.

19

Ponížení se v Hospodinu znovu zaradují, ve Svatém izraelském budou jásat ubozí.

20

Pomine totiž tyran, drzoun už nebude, každý, kdo si ve zlu libuje, bude odstraněn -

21

ti, kteří pouhým slovem obviňují člověka, ti, kteří na obhájce chystají v bráně past, ti, kdo lží zbavují nevinné jejich práv.

22

A proto Hospodin, jenž vykoupil Abrahama, říká o domu Jákobovu: Jákob už nebude dále zahanben, blednout strachy už více nebude.

23

Až ve svém středu uvidí své děti, dílo rukou mých, tehdy mé jméno posvětí, Svatému Jákobovu svatost přisoudí; před Bohem Izraele budou bázeň mít.

24

Rozum dostanou duchem bloudící a ti, kdo reptali, se dají poučit.