Izajáš 22

1

Ortel nad Údolím vidění: Co je ti, že jsi celé vystoupilo na střechy,

2

město plné křiku a bouření, město hýření? Tví mrtví nebyli mečem zabiti, v boji nepadli.

3

Všichni tví vůdci se rozprchli, bez výstřelu z luku byli zajati. Všichni tví utečenci byli spoutáni, jakkoli daleko utekli.

4

A proto říkám: "Nechte mě, abych se hořce vyplakal. Utěšit se mě nesnažte - můj lid stihla záhuba!"

5

Pán, Hospodin zástupů, způsobil v Údolí vidění den hrůzy, porážky a zmatení, den boření hradeb a křiku mezi horami.

6

Elam svůj toulec uchopil, muži na vozech a na koních, i Kír ukázal svůj štít!

7

Vozy zaplavily tvá krásná údolí, brány obklopili jezdci na koních -

8

Juda byl zbaven ochrany! V ten den ses ohlížel po zbraních Lesního paláce.

9

Prohlédli jste mnohé trhliny ve Městě Davidově a shromáždili jste vodu v Dolním rybníce.

10

Sečetli jste jeruzalémské domy a některé jste zbořili, abyste zpevnili hradby,

11

a mezi obě hradby jste napustili vodu ze Starého rybníka. Neohlíželi jste se však po Tvůrci města; nevšímali jste si Toho, kdo je odedávna budoval!

12

Pán, Hospodin zástupů, vás volal toho dne: "Plačte a truchlete, oholte hlavy, pytlem se oblečte!"

13

A hle - radost a veselí, porážení dobytka, zabíjení ovcí, masné hody, vinné pitky: "Jezme a pijme, vždyť zítra zemřeme!"

14

Hospodin zástupů mi řekl do uší: "Ten hřích vám nebude odpuštěn až do smrti." Tak praví Pán, Hospodin zástupů.

15

Toto praví Pán, Hospodin zástupů: Jdi říci tomu slouhovi, správci paláce Šebnovi:

16

Co tu pohledáváš? Co myslíš, že tu znamenáš, že sis tu dokonce i hrobku vytesal? Vytesal sis hrobku pěkně ve výšce, místo odpočinku sis vykutal ve skále.

17

Jen se, ty hrdino, podívej, jak tě Hospodin pevně popadne, jak prudce s tebou zatřese!

18

Zavine tě do klubíčka jako míč, zakutálí tě do širé krajiny. Tam umřeš i s chloubou svých vozů - domu svého pána jsi dělal ostudu!

19

Z tvého postavení tě vyženu, budeš zbaven svého úřadu!

20

V ten den povolám svého služebníka Eliakima, syna Chilkiášova,

21

obléknu mu tvé roucho a opášu ho tvou šerpou. Do jeho rukou předám tvou pravomoc a stane se otcem obyvatel Jeruzaléma a domu Judova.

22

Na jeho rámě vložím klíč domu Davidova; když otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře.

23

Zapustím ho jako hřeb v pevné zdi a stane se trůnem chlouby svého otcovského domu.

24

Na něm bude viset všechna váha jeho otcovského domu, jeho ratolestí a výhonků - všemožné drobné nádobí od pohárků až po džbány.

25

V ten den, praví Hospodin zástupů, onen hřeb zapuštěný v pevné zdi povolí, vylomí se a spadne a náklad na něm visící se roztříští. Tak promluvil Hospodin.