Kazatel 9

1

Když jsem o tom všem v srdci uvažoval, dospěl jsem k tomuto: Spravedlivé a moudré i s jejich skutky má ve svých rukou Bůh. Ať je to láska anebo zášť, lidé neví o ničem, co leží před nimi.

2

Každý pokaždé dopadá stejně: Spravedlivé i zlosyny čeká týž osud - dobré i zlé, čisté i nečisté, ty, kteří obětují, i ty, kdo nikoli. Dobrý je na tom tak jako hříšník; kdo skládá přísahu i ten, kdo se jí bojí.

3

To je to nejhorší na všem, co se děje pod sluncem - že všechny čeká týž osud. Lidské srdce je navíc plné zloby a hloupost je provází celým životem. Když potom musejí zemřít,

4

bude snad někdo ušetřen? Všichni živí však mají naději, vždyť: "Živý pes je na tom lépe než mrtvý lev."

5

Živí totiž vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic. Žádné odplaty se už nedočkají, i pouhá vzpomínka na ně zanikla.

6

Jak jejich láska, tak jejich zášť, všechna jejich vášeň je dávno pryč. Nikdy už nebudou mít podíl na ničem, co se odehrává pod sluncem.

7

Vzhůru! Jez radostně svůj chléb a zvesela pij víno své, vždyť Bůh si tvé skutky dávno oblíbil!

8

Ať jsou tvé šaty vždycky bílé, olej na tvé hlavě ať nikdy nechybí.

9

Užívej život se svou milovanou ženou po všechny marné dny svého života, jenž ti byl darován pod sluncem. Všechny své marné dny si užij - vždyť to je tvou odměnou, dokud žiješ, ve všem tom pachtění, kterým se pachtíš pod sluncem.

10

Čehokoli se chopí tvá ruka, tomu se věnuj ze všech sil - vždyť míříš do hrobu, kde není co dělat, kde chybí smysl, moudrost i vědění!

11

Když jsem se rozhlédl pod sluncem, viděl jsem, že běh nezáleží na rychlých a boj na statečných, ba ani živobytí na moudrých, bohatství na šikovných a přízeň na zkušených - o všem rozhoduje chvíle a náhoda.

12

Člověk nezná svůj čas, podoben rybám, které vyloví krutá síť, anebo ptákům, kteří se chytí do pasti. Právě tak bývají lapeni lidé, když na ně znenadání přichází chvíle neštěstí.

13

Viděl jsem pod sluncem také tento příklad moudrosti a připadá mi významný:

14

Bylo jedno malé město a v něm hrstka lidí. Přitáhl na ně mocný král, a když je oblehl, navršil kolem něj mohutný val.

15

V tom městě byl jeden chudý mudrc a ten je svou moudrostí zachránil. Potom si ale na toho chudáka už nikdo nevzpomněl.

16

Souhlasím, že "Moudrost je lepší než síla". Moudrost chudáka však bývá v opovržení a jeho slova nikdo neslyší.

17

Lepší je slyšet klidná slova moudrých než povyk vládce hlupáků.

18

Moudrost je lepší než válečné zbraně - jediný hříšník však zničí mnoho dobrého.