Kazatel 5

1

Nespěchej mluvit, neukvapuj se, než něco řekneš před Bohem. Bůh je v nebi a ty na zemi, proto si ušetři spoustu slov.

2

Z množství práce jsou těžké sny, množstvím slov mluví hlupáci.

3

Když Bohu něco slíbíš, neotálej to splnit; hlupáky totiž nemá v oblibě. Cokoli slíbíš, splň!

4

Bylo by lepší nic neslibovat, než když jsi slíbil a nesplnil.

5

Nedovol svým ústům, aby tě přivedla k hříchu, neříkej Božímu poslu, žes to tak nemyslel. Proč máš svou řečí hněvat Boha, takže by zničil vše, cos dokázal?

6

Množství snů je pouhá marnost, stejně tak spousta slov - proto se Boha boj!

7

Když někde uvidíš, jak je utiskován chudý a jak je lidem odpíráno právo a spravedlnost, nebuď tou věcí nijak překvapen. Vysoce postaveného totiž chrání vyšší a ještě vyšší jsou nad nimi.

8

Úrodu země si dělí všichni, na poli přece vydělá i král.

9

Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí; kdo miluje hojnost, nemá nikdy dost. I to je marnost.

10

Větší majetek živí víc lidí, co z něj tedy má jeho majitel? Je to jen pastva pro oči.

11

Kdo pracoval, ten sladce spí, ať jedl málo nebo moc; boháč však nespí pro sytost.

12

Je hrozná bolest, kterou jsem viděl pod sluncem: Bohatství, které majitel kupí ke svému vlastnímu neštěstí.

13

Nešťastným obratem může to bohatství ztratit; když zplodí syna, nezanechá mu vůbec nic.

14

Z lůna své matky vyšel nahý a stejně, jak přišel, zase odchází - vůbec nic si s sebou neodnese přes všechno svoje pachtění.

15

To je právě ta hrozná bolest: Stejně, jak člověk přišel, tak zase musí odejít. Co z toho bude mít, že se pachtil za větrem?

16

Všechny své dny strávil ve tmě - v tolika trápeních, v bolesti, ve zlobě!

17

A tak jsem viděl, v čem spočívá štěstí: Je správné jíst a pít a užít potěšení při všem tom lopotném pachtění v těch pár dnech života pod sluncem, které člověku Bůh dal - vždyť to je jeho údělem.

18

Komu Bůh dopřál bohatství a jmění a dovolil mu jich užívat, ať přijme svůj úděl a raduje se uprostřed svého pachtění - vždyť je to Boží dar!

19

Komu Bůh dává do srdce radost, ten sotva pomyslí na krátkost života.