2 Mojžíšova 10

1

Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jdi k faraonovi. Zatvrdil jsem ho i jeho dvořany proto, abych uprostřed nich konal tato znamení.

2

Svým synům a vnukům budeš vyprávět o tom, co jsem Egypťanům provedl, a o znameních, která jsem mezi nimi činil, abyste věděli, že já jsem Hospodin."

3

A tak šel Mojžíš s Áronem k faraonovi a řekli mu: "Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: ‚Jak dlouho se budeš odmítat přede mnou pokořit? Propusť můj lid, aby mi sloužili.

4

Pokud však můj lid odmítáš propustit, dávej pozor: Zítra přivedu na tvůj kraj kobylky.

5

Pokryjí každý kousek země tak, že země ani nebude vidět! Sežerou zbytek toho, co se zachránilo, vše, co vám zbylo po tom krupobití, ožerou i všechny stromy, které vám raší na poli.

6

Naplní tvé paláce, domy všech tvých dvořanů i domy všech Egypťanů. Tví otcové ani otcové tvých otců neviděli nic takového ode dne, kdy se ocitli na zemi, až dodnes!'" Nato se Mojžíš odvrátil a odešel od faraona.

7

Dvořané tehdy na faraona naléhali: "Jak dlouho ještě budeme v této pasti? Propusť ty lidi, ať slouží Hospodinu, svému Bohu! Ještě pořád nechápeš, že s Egyptem je konec?"

8

A tak Mojžíše s Áronem přivedli zpět k faraonovi. Ten jim řekl: "Jděte, služte Hospodinu, svému Bohu. Kdo přesně má jít?"

9

Mojžíš řekl: "Půjdeme se svými mladíky i starci, půjdeme se svými syny i dcerami, se svým bravem i skotem, neboť máme Hospodinovu slavnost."

10

Farao jim odpověděl: "Hospodin by opravdu musel být s vámi, kdybych vás měl nechat odejít i s dětmi! Dejte si pozor, nebo špatně dopadnete!

11

To tedy ne! Když po tom tak toužíte, jděte sloužit Hospodinu, ale jen muži!" A vyhnali je od faraona.

12

Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Napřáhni ruku na egyptskou zem, ať na ni přijdou kobylky a sežerou všechny rostliny v zemi - vše, co zbylo po tom krupobití."

13

Mojžíš tedy napřáhl svou hůl na egyptskou zem a Hospodin přihnal do země východní vítr, který vál celý ten den a celou noc. Ráno ten východní vítr přinesl kobylky.

14

Kobylky přeletěly nad celým Egyptem a snesly se na celý egyptský kraj. Byla jich taková spousta, že tolik kobylek ještě nikdy nebylo a také už nikdy nebude.

15

Pokryly každý kousek země, až se jimi černala. Sežraly všechno, co zbylo po krupobití, byliny i ovoce na stromech. V celém Egyptě nezůstalo nic zeleného, stromy ani polní byliny.

16

Farao si spěšně zavolal Mojžíše a Árona. "Provinil jsem se proti Hospodinu, vašemu Bohu, i proti vám," řekl.

17

"Prosím, odpusť mi tentokrát můj hřích. Modlete se za mě k Hospodinu, vašemu Bohu, ať jen ode mě odvrátí tuto smrt!"

18

A tak Mojžíš od faraona odešel a modlil se k Hospodinu.

19

Vtom Hospodin obrátil k Egyptu velmi silný západní vítr, který ty kobylky odnesl a vmetl je do Rudého moře. V celém egyptském kraji nezůstala ani kobylka!

20

Hospodin ale posílil faraonovu hrdost, a tak syny Izraele nepropustil.

21

Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Napřáhni ruku k nebi, ať na celý Egypt padne tma - taková tma, že se dá nahmatat."

22

Mojžíš tedy napřáhl ruku k nebi a na celou egyptskou zem padla děsivá tma. Po tři dny, co trvala,

23

lidé neviděli jeden druhého. Po tři dny se nikdo neodvážil pohnout z místa. Synové Izraele, ať bydleli kdekoli, však měli světlo.

24

Farao si tedy zavolal Mojžíše. "Jděte a služte Hospodinu!" řekl. "Zůstane tu jen váš brav a skot. Smíte vzít s sebou i své děti."

25

Mojžíš odpověděl: "To nám chceš sám poskytnout zvířata k obětem a zápalům? Musíme mít co obětovat Hospodinu, našemu Bohu!

26

Náš dobytek půjde s námi - nezůstane tu ani kopyto. Budeme z nich brát, co bude potřeba ke službě Hospodinu, našemu Bohu. Než tam ale dojdeme, nevíme, co bude ke službě Hospodinu potřeba."

27

Hospodin ale posílil faraonovu hrdost, a tak je nebyl ochoten propustit.

28

Farao mu řekl: "Odejdi ode mne a chraň se mi znovu chodit na oči. V den, kdy mi přijdeš na oči, zemřeš!"

29

Mojžíš odpověděl: "Máš pravdu - už se neuvidíme."