Žalmy 49

1

Pro předního zpěváka. Žalm synů Korachových.

2

Všechny národy, naslouchejte, obyvatelé světa, poslyšte,

3

obyčejní lidé tak jako důležití, ať už jste chudí nebo bohatí.

4

Z mých úst teď moudrá slova zazní, rozumně mé srdce přemýšlí,

5

své ucho nakláním k moudré písni, za zvuků citery tajemství odhalím:

6

Proč bych se bát měl ve zlých časech, když jsem obklopen záští nepřátel?

7

Oni se spoléhají na vlastní jmění, chlubí se velikostí svého bohatství.

8

Jeden druhého však vykoupit nedokáže, nevnutí za něj Bohu úplatek.

9

Výkupné za život je příliš drahé, nikdo z nich toto nikdy nesvede!

10

Nikdo nebude naživu věčně, hrobová jáma nikoho nemine.

11

Jak vidno, i moudrý člověk zemře, stejně tak hyne tupec a hrubián, každý své jmění cizím zanechá!

12

Jejich hroby jim budou věčnými domy, na věky věků jim budou obydlím, třebaže dříve vlastnili pozemky.

13

Při vší své nádheře tu lidé nezůstanou, tak jako zvířata musí zahynout!

14

Takto dopadnou, kdo jsou si sebou jistí, i ti, kdo obdivují jejich výroky. séla

15

Do hrobu zahnáni budou jak ovce, smrt bude nakonec jejich pastýřem! Ráno pak poctiví pošlapají je, když jejich tělo bude v hrobě hnít daleko od jejich slavných obydlí.

16

Můj život ale Bůh z hrobu vykoupí, on mě vytrhne z jeho sevření! séla

17

Proto se nestrachuj, když někdo bohatne ani když jeho dům slavně vzmáhá se.

18

Až zemře, nic s sebou nepobere, jeho nádhera s ním dolů nepůjde.

19

Za svého života sám sobě dobrořečil: "Musí se uznat, že máš blahobyt!"

20

Musí však odejít za svými předky, světlo už nikdy nespatří. Při vší své nádheře když lidé neprohlédnou, tak jako zvířata musí zahynout.