Žalmy 42

1

Pro předního zpěváka. Poučný žalm synů Korachových.

2

Jako laň prahne po proudící vodě, má duše prahne, Bože, po tobě!

3

Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář?

4

Ve dne i v noci jsou mi slzy pokrmem, když mi říkají: "Tvůj Bůh? Kde je?!"

5

Duše mě opouští, když na to vzpomínám, jak jsem se zástupy chodíval, do Božího domu se s nimi ubíral se zvučným jásotem a písní chval, když o svátku se zástup radoval.

6

Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha - ještě mu budu děkovat, on je můj Bůh, má záchrana!

7

Duše má je ve mně sklíčená, proto na tebe vzpomínám v kraji Jordánu a Hermonu, na vršku Micaru.

8

Hlubina se ozývá hlubině ve hluku tvých peřejí, všechny tvé vlny a tvé příboje se valí přese mě.

9

Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže, v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane - tak zní má modlitba k Bohu mého života!

10

Zeptám se Boha, skály své: Proč jen jsi na mě zapomněl? Proč kvůli nepřátelským útokům mám chodit ve smutku?

11

V kostech mě drtí výsměch nepřátel, když mi říkají: "Tvůj Bůh? Kde je?!" Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha - ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana!