Žalmy 2

1

Proč vzbouřily se národy a lidé vymýšlejí marnosti?

2

Králové světa povstali, vládcové strojí spiknutí proti Hospodinu a jeho Pomazanému:

3

"Pojďme rozlámat jejich okovy, shoďme ze sebe jejich provazy!"

4

Směje se Ten, jenž trůní v nebesích, vysmívá se jim Hospodin.

5

Jednou k nim ale v hněvu promluví, ve svém rozlícení je vyděsí:

6

"Já sám jsem ustanovil svého krále na Sionu - své svaté hoře!"

7

Povím, co prohlásil Hospodin. Řekl mi: "Jsi můj syn, já jsem ode dneška Otcem tvým!

8

Požádej mě a já učiním národy země tvým dědictvím, nejzazší končiny tvým vlastnictvím.

9

Železnou holí je rozdrtíš, roztříštíš je jak hliněné nádoby."

10

Proto, králové, buďte rozumní, soudcové země, nechte se poučit.

11

Služte Hospodinu s posvátnou bázní a veselte se s třesením.

12

Líbejte "syna"! Kdyby se rozlítil, na cestě byste zhynuli - jeho hněv může vzplanout ve chvíli! Blaze všem, kdo v něho doufají.