Žalmy 141

1

Žalm Davidův. Volám tě, Hospodine, ke mně pospíchej, vyslyš můj hlas, když volám tě!

2

Kéž je má modlitba před tebou kadidlem, večerní obětí kéž jsou mé ruce zvednuté!

3

K mým ústům, Hospodine, postav stráž, bránu mých rtů prosím chraň.

4

Nenech mé srdce ke zlu zamířit, ať se neúčastním skutků ničemných s lidmi, kteří jsou zločinci - ať ani neokusím jejich lahůdky!

5

Ať mě spravedlivý třeba i bije, jen ať jsem napomínán přítelem, ať mi však hlavu nemažou ničemové - proti jejich zločinům stále modlím se!

6

Až jejich vůdcové budou svrženi ze skály, jak dobře mluvil jsem, všichni poznají.

7

Jako když oráč rozčísne brázdu v zemi, poletí jejich kosti do chřtánu podsvětí!

8

Já k tobě, Hospodine, Pane, upírám oči, na tebe spoléhám, nenech mě zahynout!

9

Chraň mě před pastí, kterou mi nastražili, před léčkami těch zločinců!

10

Ničemové ať padnou do svých vlastních sítí - já zatím uniknu!