Jób 26

1

Job na to řekl:

2

"Jak pěkně umíš slabému pomoci! Jak jsi bezmocného přímo zachránil!

3

Jakou radu jsi bláhovému udělil! Jak hluboké pochopení jsi tu projevil!

4

Komu chceš tyhle řeči vykládat? Jaký duch to z tebe promlouvá?

5

Mrtví se před Bohem chvějí v hlubinách, pod vodou s těmi, kdo prodlévají tam.

6

Před ním je nahé samo záhrobí, neskryje se před ním říše záhuby.

7

On prostírá sever nad prázdnem, zavěšuje zemi na ničem.

8

On váže vody do oblak, mračno pod nimi se však netrhá.

9

On zahaluje úplněk, mrakem ho přikrývá jako závojem.

10

Vykroužil obzor nad vodní hladinou, tam, kde je hranice světla s temnotou.

11

Nebeské pilíře třesou se, děsí se při jeho pohrůžce.

12

On svojí mocí moře utišil, netvora rozdrtil svou moudrostí.

13

Nebe svým dechem rozjasnil, slizkého hada svou rukou poranil.

14

A to jsou z jeho cest pouhé okraje, jen slabý šepot o něm slyšíme - burácení jeho moci kdo by rozuměl?"