Jób 23

1

Job na to řekl:

2

"I dnes je má žaloba plná trpkosti, jeho ruka mě drtí i přes mé sténání.

3

Kdybych jen věděl, kde se nachází, k jeho sídlu bych se vypravil.

4

Před jeho tváří bych vyložil svou při, vznesl bych před ním svoje stížnosti.

5

Dozvěděl bych se, co mi odpoví, co mi chce říci, bych pochopil.

6

Bude se ve své veliké moci se mnou přít? Nikoli! On mě jistě vyslyší!

7

Kdyby se s ním poctivý mohl přít, vyhrál bych svůj soud navždycky.

8

Jdu-li však na východ, není tam, ani na západě ho nevnímám.

9

Působí-li na severu, tam ho nevidím, míří-li k jihu, já ho nespatřím.

10

Zato on zná mé cesty i mé zastávky; ukážu se jako zlato, až mě vyzkouší.

11

Má noha se přidržela jeho šlépějí, sledoval jsem jeho cestu, nesešel jsem z ní.

12

Nevzdálil jsem se příkazům jeho rtů, v nitru jsem uchovával výroky jeho úst.

13

On je však Jediný - kdo ho zadrží? Co se mu zachce, to učiní.

14

Co o mně rozhodne, to jistě vykoná, jak to prokázal už tolikrát.

15

Proto jsem před ním vyděšen, když na něj myslím, hrozím se!

16

Bůh už mé srdce ochromil, Všemohoucí mě vyděsil.

17

Ještě jsem ale nezmlkl v temnotách, i když mi obličej přikryl mrak.